Na věcná řešení je různý úhel pohledu, ale chování vůči voličům můžeme hodnotit bez ohledu na solidaristický nebo individualistický politický program. A z chování by vládní strany zasloužily nedostatečnou. Jednak za mnohé lži, kterými ČSSD, ANO a KDU-ČSL zahltily voliče. A že jich nebylo málo…

Začněme u sociálních demokratů, kteří si často a rádi přivlastňují zásluhy někoho jiného třeba tím, že kopírují program jiných stran nebo se „inspirují“ návrhy zákonů jiných a ty pak vydávají za své. Na to jsme si již museli zvyknout. Svůj vlastní program pak plní ale jen zřídka. Za nejzásadnější nesplněný slib považuji zrušení církevních restitucí. V tomto ohledu se ČSSD vysmála voličům přímo do obličeje. Dalším (ne)slibem pak bylo vytvoření komerčního bankovního ústavu v rukou státu. A že k tomu byla právě v tomto roce nejlepší příležitost ani nemusím připomínat. I tento slib zůstal pouze na papíře, konkrétněji na letáčcích nesplněných slibů ČSSD.

Mistrovství světa ve lhaní by hravě vyhrálo i hnutí ANO. To svůj program a sliby neustále populisticky mění. Zřejmě největší „ANOlží“ A. Babiše a spol. je tvrzení: „My nejsme politici“. „Tak určitě,“ chtělo by se mi odpovědět. Strana jednoho člověka, kterému kolektivní rozhodování jako základní demokratické principy zřejmě vůbec nic neříkají. Jinak si neumím vysvětlit jeho výsadu zasahovat do kandidátek ANO, jak se mu zlíbí. Diktát v přímém přenosu!