Děkuji, pane místopředsedo.
Vážení členové vlády, paní a pánové, já si dovolím citovat Ústavu a Listinu základních práv a svobod, abyste věděli, že to myslím docela vážně s tím, jestli chceme nebo nechceme pohnout naším ústavním systémem. Ústava v článku 5 říká, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. V článku 20 v zásadách sdružovacího práva v odst. 2 Listiny základních práv a svobod je napsáno, že občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. V článku 3 je, jak se může omezit ten výkon tohoto základního lidského politického práva. Přitom článek 22 Listiny říká, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad k používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.
Když si to přeložím do toho, jakým způsobem budeme fungovat, tak tady si zřídíme úřad, zcela zbytečný, který bude shánět budovu a peníze ze státního rozpočtu. Přitom máme v ústavním systému zakotveno, jakým způsobem se kontroluje výroční finanční zpráva z té stránky formální a z té stránky, která má odpovídat tomu jednání. Máme tady finanční úřady, které mohou kontrolovat kteroukoliv politickou stranu z pohledu jejich daňového systému, to znamená, jestli platíme daň z příjmů, daň z přidané hodnoty z té nikoliv hlavní činnosti, protože samozřejmě to ostatní podléhá zdanění a taky je poctivě platíme. To na výročních finančních zprávách na kontrolním výboru snadno zjistíte. Ještě jsem neslyšel, že by finanční úřady říkaly, že nesmí do politických stran. Nakonec auditoři, kteří ověřují výroční finanční zprávy, také popisují, jakým způsobem to nebo ono bylo realizováno.
Máme tady Nejvyšší kontrolní úřad. Já chápu jeho prezidenta, že se mu nechce do další povinnosti zatahovat Nejvyšší kontrolní úřad, ale v každém případě, a zase bych odkázal na Ústavu a Listinu, pokud jde o nějakou pochybnost, tak tady v ústavním systému ve třech složkách moci je způsob, jak postupovat ve chvíli, kdy politická strana není ochotna respektovat ústavní systém. A to buď z finančních nebo jiných důvodů, které, jak jsem citoval, mohou vést k tomu, že politická strana bude omezena na svých právech ve svobodné soutěži politických stran, a to je právo vlády navrhnout Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl o rozpuštění takové politické strany. Jestliže budeme brát hierarchii základních lidských práv a svobod, a v tomto ohledu si myslím, že přece jen se tím zabývám dost dlouho na to, abych znal jednotlivé postupy, tak v každém případě zjišťuji, že tento systém dělby moci je funkční. A neříkejte mi, že není.
Vláda na základě usnesení Poslanecké sněmovny těch, kteří nebyli ochotni se podřídit zákonu o politických stranách, předložila Nejvyššímu správnímu soudu na základě toho našeho usnesení návrh na zrušení takové politické strany, pokud ona sama sebe nehodlala zrušit a nerozhodla se pro to. V tomhle ohledu je jasné, že tím, že bychom vytvářeli zvláštní úřad, posuneme náš ústavní systém od toho, že je tady někdo ještě víc než občan, který volí, a Ústava říká, že veškerá moc pochází z lidu, a tady veškerá moc bude pocházet z toho, jakým způsobem se bude chovat úřad. Já jsem to při chvilce, kdy jsme mluvili s kolegou předsedou klubu ČSSD, přirovnal k tomu, že takové oprávnění ve státech, které známe, mají málokde a málokdo. Musel bych to přirovnat k tomu, jakým způsobem se postupuje vůči politickým stranám v současném režimu na Ukrajině.
Chcete-li nějaký stabilizovaný stát, tak můžu říct, že takové oprávnění má Rada starších, neboli vlastně skupina šesti duchovních, kteří tvoří takzvaný Ústavní soud v Íránské islámské republice a kteří rozhodují, jestli někdo smí po svobodném rozhodnutí, že se bude angažovat v nějaké politické straně, vůbec kandidovat, nebo nesmí kandidovat. Jestli toho chcete dosáhnout, tak to neobcházejte líbivými slovy, že by se to možná hodilo, aby ten úřad k něčemu byl. Tak řekněte, že máte zájem likvidovat nějakou politickou stranu. Budu tomu rozumět, jak říká kolega Kalousek. Je to legitimní názor, ale nezakrývejte ho něčím jiným. Řekněte rovnou, že máte zájem na omezení politické svobody v České republice a zejména politické svobody sdružovat se v politických stranách.
Já nevidím žádné místo pro další úřad, který by byl nad politickými stranami v českém ústavním systému. A jestli chcete, abych to komentoval nikoliv tak dlouhým edukativním výkladem, jak se tady pokusil kolega Kalousek z ohledu zákona o hazardu, tak samozřejmě mohu citovat velmi krátké pasáže od Montesquieua přes různé teoretiky českého ústavního systému, československého ústavního systému, rakouského a německého, případně francouzského. A já si nemyslím, že je to potřeba. Všichni umíme číst. Když se nad tím zamyslíme, tak si ten konkrétní text, co to je ústavní systém, co to je politický režim státu, jak se tvoří a z čeho vychází v systému dělby moci, který je mimo jiné základem i české ústavy, tedy našeho ústavního zákona č. 1/1993, nemám žádnou důvěru po tom, co jste tady předvedli v hlasování, o tom, že ve druhém čtení se tady dohodneme na tom, že bude zákon o politických stranách odpovídat Ústavě České republiky.
Jsem z toho velmi znepokojen, jakým způsobem jste ochotni změnit hlasování v politických klubech jenom kvůli tomu, že chcete za každou cenu projednat normu, která není napsána v souladu s českou ústavou. A proto se připojuji k návrhu, který tady padl, myslím od kolegy Plíška, aby se vrátila norma vládě k přepracování. (Potlesk poslanců KSČM.)
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
