Po seznámení s koaliční smlouvou jsem velmi zklamán z toho, co zbylo z předvolebních slibů. Žel, vítězná ČSSD, ale i hnutí ANO rychle zapomněly na to, co slibovaly občanům, a to zejména v otázce úspor výdajů ze státního rozpočtu.

První příklad je zcela zřejmý. Ústup od občany vyžadované revize nespravedlivého zákona o církevním daru je dán nesmyslnou dohodou se samotnou KDU-ČSL. Druhé zklamání je z odkladu návrhů na změnu daňových zákonů. Znamená to jediné, že ani v roce 2015 nebude možné řádně nastartovat ekonomický růst. No, a třetí zklamání je z personálního obsazení rezortů, to se týká všech koaličních stran.

Když už je, například, koaliční stranou KDU-ČSL, proč nominují pro zemědělce nepřijatelného M. Jurečku, a zapomínají na zkušeného náměstka Kozáka, který dlouhodobě na Ministerstvu zemědělství působí. U nominace na ministra kultury je lépe se zdržet komentáře po té hrůze, které byla česká veřejnost svědkem při odchodu pana Hermana z minulé funkce. U ČSSD trochu trapně působí angažmá za každou cenu pro senátora J. Dienstbiera. Když už nemůže být ministrem spravedlnosti, tak je mu okamžitě připraveno Ministerstvo bez portfeje, tedy Legislativní rada vlády ČR. To už jsme zažili za vlády Petra Nečase s K. Peake. No, a zbytečný spor hnutí ANO o ministra životního prostředí mi připadá jako hra dětí na pískovišti, kdo komu pošlape více báboviček.