Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já bych nebýval nijak vážně usiloval o vystoupení, ale samozřejmě jsem trochu znepokojen tím, jak tady hovoříme o obraně státních hranic, o ozbrojených skupinách, které nemají žádnou legitimitu, a směšujeme, co je k tomu smíšení zcela nevhodné.
Za prvé už jsem řekl, že jsem zcela v pravidelném spojení s předsedou Komunistické strany Ukrajiny s Petrem Simoněnkem, a přednesl jsem tady to, oč nás žádali v době, kdy to bylo velmi aktuální. Ale my jsme přijali usnesení, které bylo spíše jednostranné, než by řešilo tu situaci. To se také odrazilo poté na tom, jakým způsobem jednala Evropská unie, protože my jsme její součástí. To nijak nezpochybňuji.
Je potřeba říct, že když jsem byl minulé úterý za prezidentem republiky, že mě požádal, abych napsal dopis a požádal ty, které mohu požádat na Ukrajině, abych pomohl s osvobozením zadržovaných kontrolorů OBSE. To jsem také učinil. A ve středu večer jsem měl zpětnou zprávu od Petra Simoněnka, že všichni lidé, které měl v Doněcké oblasti, došli jak za samozvaným starostou Slavjanska, tak za jinými lidmi, a zasadili se svým hlasem o to, aby ten proces doběhl. Ještě ve středu večer běželo na liště České televize, že nikdo nebude propuštěn a že je dál považují za špiony.
Teď ve čtvrtek proběhla další informace a musím říct, že soustředěným tlakem všech těch, kteří měli zájem na diplomatickém řešení věci, ať už to je pan ministr Štajnmajer, pan ministr Lavrov, nebo ti, kteří si nemyslí, že je třeba dále rozvrtávat situaci na Ukrajině, že je potřeba jednotlivé lidi, kteří jsou tam vysláni, ať už pod vlajkou OBSE nebo za Radu Evropy nebo za jiné sdružení, případně OSN, že by měli být zadržováni. Ano, od středy večer jsem měl informaci, že v sobotu budou propuštěni. Také jsem tuto informaci posunul dál. (Sílí hluk v sále.)
Já se tedy divím, že my dnes tady hovoříme o tom, že není jasné, co se odehrálo v Oděse. Ono to jasné je. Je to jasné od chvíle, kdy nefunguje státní moc na Ukrajině. Tak si to přiznejme! Přiznává si to mezinárodní společenství, jinak by pravděpodobně nedocházelo k pravidelným hovorům mezi panem prezidentem Obamou, panem prezidentem Putinem nebo paní Merkelovou a dalšími.
Je to reálný stav. Státní moc tam nefunguje. A státní moc nezasáhla proti tomu, aby byli zavražděni nevinní lidé v domě odborů v Oděse. To je reálný stav. A v tomto ohledu děkuji, že jsme tu informaci mohli vyslechnout.
Takže se bavme o tom, kdo podpořil onen fašistický puč na Majdanu. Kdo ho podpořil? Já nejsem žádný zastánce bývalého prezidenta nebo nelegitimně sesazeného prezidenta Ukrajiny. Ale nejsem také zastáncem nové moci a zejména opakuji, co jsem tady říkal při posledním jednání o Ukrajině, že za nejvážnější chybu Evropské unie považuji to, že jsme se nezasadili, kromě prezidentských voleb na Ukrajině, k vypsání parlamentních voleb, protože tato moc je nelegitimní. Nevzešla z žádných voleb!
A zeptejte se sami sebe, co jste říkali, když došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, když tady byla vláda, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a vládla bez té důvěry. Jaké byly výroky některých z vás, kteří říkali, že ta vláda je nelegitimní a že by měla co nejdříve skončit. Přitom podle Ústavy České republiky bylo jasné, že volby lze vypsat nejdříve za 60 dnů, a že nejdříve za 30 dnů se sejde parlament, čili 90 dnů nejméně tady bude jiná vláda.
Ptám se, kdo z těch, kteří navštívili Kyjev v době Majdanu, chtěl, aby tam byly vypsány nové volby? Nic takového jsem od vás, kritiků vystoupení Kateřiny Konečné, neslyšel. Tak prosím vás, podržme si jenom jeden metr na mezinárodní situaci. Ten dvojí metr se vždycky vymstí. A jestliže jsme dnes - v době oslav pražského povstání 1945 - jestliže jsme před tím, že oslavíme vítězství nad fašismem v druhé světové válce, což je mezinárodně uznávaný svátek, protože to byla největší katastrofa 20. století, tak přece musíme odsoudit každý fašistický krok, který tady vede k občanské válce.
Jestliže jsme součástí Evropské unie, tak by měl pan ministr zahraničních věcí, stejně jako ostatní ministři české vlády na Evropské radě ministrů, ať už to bude ministr zahraničí nebo ministr průmyslu a obchodu nebo předseda vlády, přece jasně hovořit o tom, že jsme pro legitimní řešení, které bude bez dalších obětí na životech. A jestliže se podařilo, a buďme tomu rádi, při té schůzce Východního partnerství tady v Praze, že se shodli země Evropské unie a Východního partnerství na tom, že je potřeba decentralizace Ukrajiny, nikoli federalizace, protože toto slovo napadl polský prezident, aby nebylo spojováno s tím požadavkem Ruské federace, dobře decentralizaci a na nevojenském řešení, tak přece nemůžeme neodsoudit zásah nelegálně ozbrojených polovojenských skupin proti civilnímu obyvatelstvu a vraždění nevinných lidí.
Vážně bych prosil, abychom tady vážili slova. Ano, úkolem armády, tak jak říkal pan předseda Schwarzenberg, je obrana státních hranic. Ale úkolem armády demokratické společnosti od roku 1945 je také se vystříhat tomu domácímu, vnitřnímu použití armády. Armáda se nemůže používat proti civilnímu obyvatelstvu, protože to vždycky vede k občanské válce. A to je třeba odsoudit. Protože tyto polovojenské skupiny zasáhly proti civilnímu obyvatelstvu. A jestliže se prohlašují za Národní gardu, tak je to třeba odsoudit a třeba říct, že s tím nesouhlasíme.
A to tedy promiňte mi, bez rozdílu politického přesvědčení, případně náboženského vyznání, protože jinak se zpronevěříme vlastní přísaze na Ústavu České republiky. A to je přece podstata té hrůzy, která se odehrála v Oděse. Hrůzy, která nemá obdobu na celém území Ukrajiny od roku 1945. A my jsme přece v 21. století. Tak co na tom chcete zpochybňovat? Že snad nedošlo k tomu masakru? To nemůžeme přece myslet vážně. To není informace, kterou bychom dostali někde, tak jak tady připomenul ministr obrany z nějakých podivných e-mailů. To přece přinesly všechny světové agentury. A to, že něco neodvysílala Česká televize, na to jsme si přece už dávno zvykli, že tady objektivní informovanost o té situaci není. Tak co si tady chceme nalhávat?
Já jsem rád, že pan ministr zahraničí přinesl alespoň tak objektivní informaci, ke které jsme mohli dosáhnout. To, že jsme se to nedozvěděli z veřejnoprávních médií, je předmětem jednání nebo bude předmětem jednání jistě jiných orgánů této Poslanecké sněmovny, protože i když je to veřejnoprávní instituce, přece jen odpovědnost za to, jak fungují veřejnoprávní instituce, záleží na politicích. Záleží na Parlamentu České republiky, protože jsme stále ještě pořád v parlamentní demokracii.
A hry na jakési nezávislé orgány a nezávislost nic neznamená stupeň k tomu, že bychom snad pominuli nebo vynechali nebo chtěli zrušit ústavní článek, který říká, že všechny ústavní orgány se ustavují na základě svobodné soutěže politických stran. Odpovědnost politických stran, odpovědnost politiků je jak nejen k zákonům, k vládě, ale také k veřejnému prostoru. To si, prosím, uvědomme. Takže jestliže máme málo informací, chtějme je od těch, kteří nám je mají poskytovat.
Děkuji vám. (Tleskají poslanci v lavicích nalevo.)
_profil_top.jpg)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PSP ČR
