Zdá se, že účelovou propagaci neúspěšných kandidátů už sdělovací prostředky po volbách musí občanům vysvětlovat. Kdyby volební neúspěch kandidátů, kteří mají podporu mainstreamových médií, nastal v jednom případě, asi bychom mohli přijmout jejich prostoduchá vysvětlení. Bohužel se toto děje stále častěji a téměř u všech voleb. Vysvětlení chybných průzkumů tím, že voliči druhé strany se za svého kandidáta stydí, je však už trapné. Jedna skupina voličů je snad dle této teorie plná rozhodnutých nadšených lidí a druhá váhá a stydí se? Nehledě na skutečnost, že většina průzkumů probíhá anonymně, měly by se nad sebou zamyslet zejména sdělovací prostředky. Zda právě sdělovací prostředky nejsou tohoto jevu příčinou.
V případě mediální masáže ve prospěch politika podporovaného mainstreamovými sdělovacími prostředky je bohužel pravděpodobné, že tuto skutečnost přeberou další subjekty včetně agentur veřejného mínění (jakkoli může někdo předhazovat jejich nezávislost). Jsou různé typy průzkumů a ovlivnit je může čas, otázka i místo, kde je volební průzkum prováděn. Jiné výsledky průzkumu veřejného mínění budou u vstupu do VŠ a jiné u vstupu do krachující továrny. Samozřejmě v USA i v ČR se jednodušeji provede průzkum v New Yorku nebo v Praze než rovnoměrně po celé zemi. Nelze opomenout rovněž skutečnost, že mnoho průzkumů veřejného mínění je přímo placeno politickými stranami nebo jednotlivými zaujatými sdělovacími prostředky. V daném případě se výsledky průzkumů příznivé pro jejich zadavatele předpokládají.
Pokud někdo čeká změnu postoje sdělovacích prostředků a jejich větší nezávislost (po amerických i krajských volbách) bude s velkou pravděpodobností zklamán. Neboť i ony se chovají již jako politici a místo přiznání odpovědnosti budou skutečnost přemalovávat k obrazu svému. Odlišné výsledky voleb než si sdělovací prostředky přály a předpokládaly vysvětlí jednou nedemokratickýmí volbami (Sýrie), jednou tvrzením o protestu protivládních voličů neúčastí ve volbách (Rusko) nebo například pouhým protestem jinak vládních voličů (při úspěchu protiunijních stran ve volbách do Evropského parlamentu).
Že by občané žádali mír nastolený třeba i vojenským vítězstvím (Asad), pořádek a jistoty (Putin) nebo opravdový odchod z byrokratické a lobbisty prolezlé EU, sdělovací prostředky ani nenapadne. Snad jsou tato vysvětlení pro sdělovací prostředky moc jednoduchá, a proto hodiny a hodiny tráví rozborem situace a většinou ukončí výsledek tápání, že zvítězili méně informovaní, méně vzdělaní a svým životem nespokojení voliči. Tyto výplody politických debat radši nekomentuji.
Sdělovací prostředky budou i nadále účelově působit na voliče. Škoda jen, že sdělovacími prostředky nepoučitelný volič nemůže obdobným způsobem ovlivnit i tato média, jejichž nezávislost se dávno rozplynula.
Ne vždy je každodenní vstup politika do domácností prostřednictvím televizních obrazovek výhrou. Své o tom jistě ví Miroslav Kalousek, který přes televizní obrazovky navštěvuje milióny občanů u nich doma každý den, avšak ani tímto způsobem volební neúspěch své strany neodvrátil.
Výše zmíněné znamená jediné, politická propaganda byla, je a bude, ale stále se najde dost občanů, kteří k volbám jdou a rozhodnou dle vlastního uvážení. Těm všem patří moje poděkování.
Převzato z profilu na PL.cz.
Mgr. Robert Flachs
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
