Většinové obyvatelstvo Krymu jsou Rusové národností, ale Ukrajinci státním občanstvím. Moskva má na Krymu strategické vojenské zájmy v klíčové černomořské a (z hlediska dostupnosti) středozemní námořní základně, které však jsou zajištěné smlouvou s Ukrajinou do roku 2042. Je tudíž nepochybné, že násilné vojenské kroky, ozbrojená vojenská agrese proti Krymu ruskou armádou i násilně vnucené referendum jsou především nevybíravou reakcí na snahu Ukrajiny podepsat Asociační smlouvu s EU, na snahu Ukrajiny přiblížit se evropským poměrům a vzdálit se zkorumpovanému režimu proruského prezidenta Janukovyče.

 Mnohaměsíční protesty na Majdanském náměstí, včetně brutálního a krvavého masakrování protestujících jednotkami ministerstva vnitra v době olympijských her, více jak 30 mrtvých a 270 zmizelých, to vše jsou civilní oběti střetu a vůle Ukrajinců vyprostit se z frustrujících poměrů korupce a rozkrádání. Ukrajina ovšem je geopoliticky, národnostně i územně rozhraním mezi Evropou a Ruskem. V tom je složitost i křehkost její i naší dnešní situace. Proruské východní části Ukrajiny, jakkoli zdaleka ne absolutně a všechny, spíše inklinují k Rusku a Unie se obávají.

 Složitost celé situace je v tom, jak hledat pro Ukrajinu, co má společné, a nikoli eskalovat to, co ji rozděluje. Ruská politika míří konfliktním směrem, evropské snahy mířily spíše k postupné modernizaci a posilování soudržnosti Ukrajiny. A je klíčovou otázkou, která tendence převáží.

 Krymské referendum, postavené na ruském zablokování Rady bezpečnosti OSN v jejím právu situaci na Ukrajině posoudit, vyslání anonymizovaných jednotek ruské armády vydávaných za domobranu, povzbuzování nacionalistických vášní na východě Ukrajiny, represe oponentů a likvidace nezávislých médií v samém Rusku, bohužel příliš připomínají neblahý vývoj v bývalé Jugoslávii. A je na nás hledat všechny potřebné prostředky, jak takový vývoj zastavit. Zatím se ukazuje, že diplomatické pokusy a snaha o přímou komunikaci s Ruskem selhávají. Jsme na počátku velmi chirurgických a na kompromitované osoby mířících sankcí a měli bychom přemýšlet, jak trend k provokování nacionalistických konfliktů zabrzdit a eliminovat. Ústupky bohužel dosud nepřinesly žádoucí výsledky.

 Ivan Gabal
 člen poslaneckého klubu KDU-ČSL