„Je to pro mě jen těžko pochopitelné, když záměr samotný má jak mezi vládními stranami, tak v celé Poslanecké sněmovně většinovou podporu," říká místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN), jeden z předkladatelů. „Nabízí se jediné vysvětlení: politici vládních stran si nejspíš před parlamentními volbami řekli, že slibem nezarmoutíš, a po volbách na své sliby rychle zapomněli, jak už se přesvědčila například iniciativa Rekonstrukce státu," upozorňuje Gazdík.

Důvodem může být skutečnost, že zavedení přímé volby starostů po vzoru ostatních evropských zemí přitom směřuje proti zájmům politických stran. Nejsou to totiž ony, kdo rozhodnou o obsazení funkce starosty, ale přímo občané. „V takovém uspořádání nehrozí, že je do čela obce dosazen nevýrazný straník ze závětří kandidátky, jak se tomu nyní v některých případech ke značné nespokojenosti občanů stává," říká poslankyně Věra Kovářová (STAN), která se na přípravě návrhu podílela. Ta také odmítla tvrzení vlády, podle něhož novela neřeší souběh funkcí zastupitele a starosty. „Tento souběh jsme připustili zcela vědomě, je tomu tak i v jiných evropských státech,“ dodala.

Vláda svůj nesouhlas s návrhem dále odůvodnila především obavami z jeho případné neústavnosti. „Tato výhrada je ovšem naprosto lichá, Ústava totiž přímou volbu nepředepisuje. Stejně jako ostatní vládní připomínky tak jednoznačně stojí na vodě. Vláda jen dodatečně hledala důvody pro potopení přímé volby starostů. Nějaké sice našla, ale žádná sláva to není," uzavírá Gazdík.

Zásadní pochybné argumenty vlády

1) Nutná změna Ústavy