Grebeníček: Nepevná půda české vědy

21.12.2013 11:35

Co žádat s ohledem na složité období, v němž se nachází věda a výzkum i systémy financování, od nové vlády? V první řadě kulturu jednání, kvalifikované přístupy, ale také potřebný důraz na financování a efektivitu podpory výzkumu a vývoje.

Grebeníček: Nepevná půda české vědy
Foto: kscm.cz
Popisek: Miroslav Grebeníček, poslanec KSČM

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš podrobil na akademickém sněmu kritice reformu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2008. Podle něj reforma nesplnila to, co iniciátoři slibovali, nevedla k žádoucí úrovni spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou. Mezi ústavy AV ČR a vysokými školami vyostřila boj o peníze. Dochází k situaci, kdy podle předsedy Akademie se „potenciální zánik jednoho typu výzkumu stává nadějí pro udržení typu druhého, takže jednotliví aktéři systému výzkumu a vývoje jsou cíleně hnáni do bratrovražedných mediálních a lobbistických zápasů o omezené zdroje“. Oproti tomu poradce předsedy vlády Rudolf Haňka soudí, že i věda je silné konkurenční prostředí stejně jako ekonomika.

Systém státního financování a činnost Grantové agentury a Technologické agentury, které dostaly možnost rozdělovat miliardové částky na výzkum a vývoj, zatím nestimuluje rozvoj vědy ani aplikaci výsledků způsobem, který by vzbuzoval uspokojení. Potenciál výzkumu, vývoje a aplikací nepochybně limituje i skutečnost, že veřejná podpora vědy, měřeno procentem hrubého domácího produktu, nedosahuje úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi Evropy a světa. V posledních letech také pravice vyvinula neblahý tlak směřující k omezení a škrtání výdajů na činnost ústavů Akademie věd. Na druhé straně je ale varovné mechanické spoléhání výzkumných pracovišť na státní rozpočet a poměrněnízký zájem nebo malá úspěšnost při získávání grantů zvenčí, např. od Evropské výzkumné rady.

Při bližším pohledu zjišťujeme, že výzkum a vývoj dosud nejsou ochotny odpovídajícím způsobem podpořit podniky, které by měly mít na aplikaci výsledků zájem. Z působení Technologické agentury, která má stimulovat spolupráci výzkumných pracovišť s podniky, plyne, že podniky ji berou často jako další zdroj prostředků. Spolupráce s výzkumnými pracovišti je pro ně nikoli příležitostí, jak pomoci při financování a využití nadějných projektů, ale naopak, jak si prostřednictvím „grantově žádané“ spolupráce přilepšit ze státního.

V posledních letech se při státním škrcení výdajů vědě přece jen nabídla příležitost dosáhnout na velké peníze a uskutečnit i nákladné projekty. Při problematické schopnosti Ministerstva školství efektivně a včas využít prostředky z Evropských fondů pro regionální školství uspělo několik megaprojektů, které nabídly vznik velkých špičkových vědeckých center. Ta mohou pozvednout úroveň výzkumu a přitáhnout kapacity zvenčí. Zdroje ale Evropská unie dává pod podmínkou udržitelnosti provozu, v opačném případě by bylo nutné je vracet. Pokud nová centra nepřinesou proklamované přínosy, nezbude státu, než aby nemalé výdaje na jejich provoz dával sám. S rizikem, že to bude na úkor jiných pracovišť.

Co žádat s ohledem na složité období, v němž se nachází věda a výzkum i systémy financování, od nové vlády? V první řadě kulturu jednání, kvalifikované přístupy, ale také potřebný důraz na financování a efektivitu podpory výzkumu a vývoje. Také odpovídající aktivity legislativní, i ty spojené s využitím zahraničních zdrojů a skutečný zájem o výsledky.

Nesdílím ale přesvědčení, že na výzkum a vývoj, ale i na vysoké školy lze jednoduše uplatnit „konkurenční“ boj a „tržní“ měřítka. Rád uslyším, že soukromé podniky chtějí ve větší míře investovat do základního i aplikovaného výzkumu a do vývoje, který využije výstupy vědeckých pracovišť AV ČR a vysokých škol. Přivítám, pokud věda na mnoha narychlo vyrostlých vysokých školách a leckdy i na „nafouklých“ tradičních univerzitách se zvedne. Nelze ovšem předpokládat, že to půjde cestou politikaření spojeného s omezeným lobbistickým zákulisním bojem a sebeprosazováním politicky či jen organizačně zdatných. Stát a vědecká pracoviště se nemohou chovat ani jako honicí psi motivovaní vidinou okamžitého a nejbližšího finančního zisku. Určitá kultura prostředí a vztahů řízení a podpory i ve výzkumu a vývoji a na vysokých školách do značné míry podmiňuje, zda jsou veřejné i soukromé prostředky využívány k rozvoji kvalitní vědy a k racionální aplikaci výsledků, nebo vynakládány neefektivně.

Miroslav Grebeníček
psáno pro Haló noviny

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: kscm.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Volný (JAP): Osa zla

22:53 Volný (JAP): Osa zla

Brusel-Berlín-Paříž je novodobou osou zla, která ruku v ruce buduje budoucí Evropskou unii bez původ…