Grebeníček: Nepevná půda české vědy

21.12.2013 11:35 | Zprávy

Co žádat s ohledem na složité období, v němž se nachází věda a výzkum i systémy financování, od nové vlády? V první řadě kulturu jednání, kvalifikované přístupy, ale také potřebný důraz na financování a efektivitu podpory výzkumu a vývoje.

Grebeníček: Nepevná půda české vědy
Foto: kscm.cz
Popisek: Miroslav Grebeníček, poslanec KSČM

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš podrobil na akademickém sněmu kritice reformu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2008. Podle něj reforma nesplnila to, co iniciátoři slibovali, nevedla k žádoucí úrovni spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou. Mezi ústavy AV ČR a vysokými školami vyostřila boj o peníze. Dochází k situaci, kdy podle předsedy Akademie se „potenciální zánik jednoho typu výzkumu stává nadějí pro udržení typu druhého, takže jednotliví aktéři systému výzkumu a vývoje jsou cíleně hnáni do bratrovražedných mediálních a lobbistických zápasů o omezené zdroje“. Oproti tomu poradce předsedy vlády Rudolf Haňka soudí, že i věda je silné konkurenční prostředí stejně jako ekonomika.

Systém státního financování a činnost Grantové agentury a Technologické agentury, které dostaly možnost rozdělovat miliardové částky na výzkum a vývoj, zatím nestimuluje rozvoj vědy ani aplikaci výsledků způsobem, který by vzbuzoval uspokojení. Potenciál výzkumu, vývoje a aplikací nepochybně limituje i skutečnost, že veřejná podpora vědy, měřeno procentem hrubého domácího produktu, nedosahuje úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi Evropy a světa. V posledních letech také pravice vyvinula neblahý tlak směřující k omezení a škrtání výdajů na činnost ústavů Akademie věd. Na druhé straně je ale varovné mechanické spoléhání výzkumných pracovišť na státní rozpočet a poměrněnízký zájem nebo malá úspěšnost při získávání grantů zvenčí, např. od Evropské výzkumné rady.

Při bližším pohledu zjišťujeme, že výzkum a vývoj dosud nejsou ochotny odpovídajícím způsobem podpořit podniky, které by měly mít na aplikaci výsledků zájem. Z působení Technologické agentury, která má stimulovat spolupráci výzkumných pracovišť s podniky, plyne, že podniky ji berou často jako další zdroj prostředků. Spolupráce s výzkumnými pracovišti je pro ně nikoli příležitostí, jak pomoci při financování a využití nadějných projektů, ale naopak, jak si prostřednictvím „grantově žádané“ spolupráce přilepšit ze státního.

V posledních letech se při státním škrcení výdajů vědě přece jen nabídla příležitost dosáhnout na velké peníze a uskutečnit i nákladné projekty. Při problematické schopnosti Ministerstva školství efektivně a včas využít prostředky z Evropských fondů pro regionální školství uspělo několik megaprojektů, které nabídly vznik velkých špičkových vědeckých center. Ta mohou pozvednout úroveň výzkumu a přitáhnout kapacity zvenčí. Zdroje ale Evropská unie dává pod podmínkou udržitelnosti provozu, v opačném případě by bylo nutné je vracet. Pokud nová centra nepřinesou proklamované přínosy, nezbude státu, než aby nemalé výdaje na jejich provoz dával sám. S rizikem, že to bude na úkor jiných pracovišť.

Co žádat s ohledem na složité období, v němž se nachází věda a výzkum i systémy financování, od nové vlády? V první řadě kulturu jednání, kvalifikované přístupy, ale také potřebný důraz na financování a efektivitu podpory výzkumu a vývoje. Také odpovídající aktivity legislativní, i ty spojené s využitím zahraničních zdrojů a skutečný zájem o výsledky.

Nesdílím ale přesvědčení, že na výzkum a vývoj, ale i na vysoké školy lze jednoduše uplatnit „konkurenční“ boj a „tržní“ měřítka. Rád uslyším, že soukromé podniky chtějí ve větší míře investovat do základního i aplikovaného výzkumu a do vývoje, který využije výstupy vědeckých pracovišť AV ČR a vysokých škol. Přivítám, pokud věda na mnoha narychlo vyrostlých vysokých školách a leckdy i na „nafouklých“ tradičních univerzitách se zvedne. Nelze ovšem předpokládat, že to půjde cestou politikaření spojeného s omezeným lobbistickým zákulisním bojem a sebeprosazováním politicky či jen organizačně zdatných. Stát a vědecká pracoviště se nemohou chovat ani jako honicí psi motivovaní vidinou okamžitého a nejbližšího finančního zisku. Určitá kultura prostředí a vztahů řízení a podpory i ve výzkumu a vývoji a na vysokých školách do značné míry podmiňuje, zda jsou veřejné i soukromé prostředky využívány k rozvoji kvalitní vědy a k racionální aplikaci výsledků, nebo vynakládány neefektivně.

Miroslav Grebeníček
psáno pro Haló noviny

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Grebeníček , KSČM , vyjednávání o vládě

autor: kscm.cz

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Nově navrhované masové sledování občanů EU

Dobrý den, zajímal by mě Váš postoj vůči návrhu Evropské Unie zvaný ChatControl, který by znamenal plošné šmírování každé odeslané soukromé zprávy, souborů, a jejich případné okamžité nahlášení policii. Samozřejmě jsou jako odůvodnění zneužívány naše děti, zítra terorismus a kdo ví, co příští rok. D...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ludková (ODS): Ne kriminálu za pár kytek

4:30 Ludková (ODS): Ne kriminálu za pár kytek

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k novele trestního zákoníku