Jmenování Friedricha Merze kancléřem slibovalo velké změny, ale zatím nevidím důvod k nadšení. Na jednu stranu se zatím jeví, že v otázkách bezpečnosti a podpory Ukrajiny bude skutečně aktivnější než jeho předchůdce Olaf Scholz. To samozřejmě vítám, leč laťka nebyla u nejsilnější evropské ekonomiky vysoko.

Zároveň mám ale obavy z jeho ochoty využívat hlasy krajně pravicové AFD. Vzhledem k tomu, že německá zpravodajská služba klasifikovala AfD jako extremistickou sílu, což by za určitých okolností mohlo vést až k jejímu zákazu, vzniká napětí. I když žádná přímá spolupráce neprobíhá a není ani oficiálně deklarovaná, existuje tu prostor pro tichou. A to s sebou nese značná rizika demokracii.