Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové,
protože mluvím v novém ruce poprvé, tak napřed si dovolím něco, co přesahuje politiku. A všem v tomto sále vše dobré v novém roce.
Tak a teď už k samotnému bodu vyslovení důvěry vládě. Já se pokusím být naprosto věcný. Vláda mou důvěru nedostane, ale přes toto konstatování věřím, že ty mé důvody k tomu, které se pokusím vysvětlit v nějaké rozumné míře stručnosti, budou plně věcné, nebudou vůbec vedeny nějak ad per zonam, nebo že by byly nálepkující. Ty okruhy důvodů jsou v zásadě dva. Hned je popíšu a pak se kratince dotknu tří kapitol vládního programového prohlášení, ke kterým snad mám, alespoň doufám, kompetenci, něco málo okomentovat.
Tak teď dva okruhy důvodů. Ten jeden důvod je ryze ekonomický, to, co ve vládním programovém prohlášení přebývá. Já jsem zkusil dopočítat, on ten pokus vedlo pravděpodobně víc ekonomů, víc kolegů, já jsem si ten propočet opravdu dělal sám s tím, že jsem si k tomu dohledával veškeré ekonomické zdroje, tak jsem zkusil -
Děkuju moc, pane místopředsedo. Tak jsem zkusil dopočítat rozpočtové dopady těch rozpočtově nejzásadnějších položek vládního programového prohlášení a mně ta číslovka vychází, že roční dopady v případě naplnění celého programového prohlášení, a vláda logicky, každá vláda to tak chce, chce naplnit celé programové prohlášení, tak ty rozpočtové dopady roční jsou někde v intervalu 160 až 180 miliard korun v tomto volebním období. A protože některé body týkají se třeba důchodové reformy a úpravy důchodové reformy přijaté naší vládou se projeví až v dalších volebních obdobích, tak v době po roce 2030 by případné naplnění vládního programového prohlášení mělo rozpočtové dopady v intervalu někde mezi 300 až 320, 330 miliardami korun.
Proč si to dovoluji říci? Takhle byste mě mohli obvinit z toho, kdybych nepokračoval, že si opravdu ta čísla tahám z paty. Já vám hned řeknu položkový rozklad, tak, jak jsem se snažil identifikovat ty nejzásadnější dopady. Takže minus cca 15 až 20 myslím si, že sama vláda, nová vláda, už avizovala, že to bude 18 miliard korun, takže tam si myslím, že jsem byl naprosto přesný, je převedení placení poplatků za obnovitelné zdroje na stát minus cca 15 až 20 miliard korun. Teď říkám, ty každoroční dopady je chybějící dividenda z ČEZu, pokud by se realizovala ta položka z vládního programového prohlášení, která mluví o zestátnění ČEZu výkupem vlastních akcií, je to chybějící dividenda, minus dalších cca 20 miliard korun. A myslím si, že to číslo už jsem stihl zavnímat i od nové paní ministryně financí a ze zdrojů Ministerstva financí jsou úpravy v oblasti korporátních daní, tam totiž není jenom to dvouprocentní snížení korporátní daně, ale jsou tam ještě věci týkající se odpisů, uznatelnosti nákladů na vědu a výzkum.
Zhruba minus 30 miliard korun ročně je vrácení valorizačního vzorce výpočtu starobních důchodů zpět před důchodovou reformu. To je ta část naší důchodové reformy, a to je politické rozhodnutí, to respektuju, byť s tím nesouhlasím, tak to z vládního programového prohlášení vyplývá, že valorizační vzorec starobních důchodů chce vláda vrátit do toho stavu před důchodovou reformou. Minus určitě nižší desítky miliard korun jsou navýšení platů pedagogických pracovníků. Vládní programové prohlášení konkrétní čísla obsahuje mimo jiné právě u těchto mzdových nebo platových položek, nástupní plat učitele 50 000, průměrný plat učitele 75 000 korun.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Počty učitelů jsou v České republice známy naprosto přesně, včetně toho trendu v počtu, to znamená, tady se zase dal ten odhad velmi, řekněme, pregnantně stanovit. Minus zhruba 15 miliard korun ročně navýšení platů a benefitů příslušníků, teď to zjednodušuju, ozbrojených složek, plus zaměstnanců Celní správy, Hasičského záchranného sboru. Tam je zase ve vládním programovém prohlášení nástupní plat všech složek 50 000 korun. Minus 10 miliard korun jsou známé přesně ty rozpočtové částky Českého rozhlasu a České televize, tak je zrušení koncesionářských poplatků, to je číslovka zhruba minus10 miliard korun ročně, minus 8 miliard korun je zrušení a vrácení zpět před to naše zjednodušení daňového systému, kdy jsme opravdu proškrtali, bylo jich lehce přes 20, daňových výjimek, tak ne všechny, ale některé z nich, školkovné, nepracující manželé, pracující studenti, chce nová vláda vrátit.
Tak to je číslovka minus 8 miliard korun ročně a minus 10 miliard korun jsou pak jednotlivé položky další, které se napříč vládním programovým prohlášením objevují, to je vrácení slev na jízdném na 75 procent, zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun. To je zhruba 10 miliard ročně.
Takže součet těchto konkrétních položek je ona částka 160 miliard korun ročního dopadu v případě splnění vládního programového prohlášení. A ten střednědobý horizont, proč jsem avizoval, že po skončení tohoto volebního období by naplnění vládního programu v tomto volebním období znamenalo zhruba dalších 160 miliard korun minus, je zrušení klíčových dvou parametrů důchodové reformy. O obojím se takto konkrétně ve vládním programu hovoří, a to je vrácení důchodového věku na 65 let a zrušení zpomalení tempa růstu nově přiznávaných důchodů.
V tomto směru, že opravdu snad ta čísla, která říkám, mám přesně ozdrojovaná. Obě dvě, řekněme, politické části této Sněmovny, to znamená, jak současná vláda, tak stávající opozice, často argumentujeme vůči sobě zprávami Národní rozpočtové rady. V dubnu tohoto roku zpracovala Národní rozpočtová rada, já si myslím, že u všech soudných poslankyň a poslanců v tomto sále má Národní rozpočtová rada a její analytické výstupy velkou míru důvěry, proto jsem zmiňoval, používáme je všichni, tak v dubnu tohoto roku zpracovala Národní rozpočtová rada přesné dopady a predikce důchodové reformy a zvýšení důchodového věku, to postupné navyšování, které jsme schválili ze 65 na 67 let, snižuje projektované deficity důchodového účtu o 1,2 procenta HDP. A přesně ta druhá věc, to zpomalení tempa růstu starobních důchodů nově přiznávaných, zpomaluje ty deficity důchodového účtu o dalších 0,8 procenta HDP. To znamená, tyto dvě změny, které jsme my prosadili v důchodové reformě, vy je ve vládním programovém prohlášení vlády chcete zrušit, tak mají podle Národní rozpočtové rady dopad dvě procenta HDP, což při současném HDP zaokrouhleno 8,5 bilionu korun, je 85 miliard korun krát dvě, je 160 až 170 miliard korun, a proto těch druhých 160 v tom střednědobém horizontu.
Takže to je to klíčové, tyto ekonomické rozpočtové dopady pro Českou republiku, které prostě nemůžeme v České republice ufinancovat, a já myslím, doufám, že to ví i většina ministryň a ministrů nové vlády a že třeba snad dojde i v důsledku tady toho mého malého střípku mého vystoupení k nějaké korekci v průběhu toho volebního období, tak prostě Česká republika si tyto dopady nemůže dovolit.
Proto nemůžu vládu, která jde s tímto vládním programovým prohlášením, s těmito naprosto konkrétními a drastickými rozpočtovými dopady, podpořit.
A ten druhý důvod je to, co ve vládním programovém prohlášení chybí. A chybí mně tam čtyři věty. Byl by to jeden malý odstaveček. Já můžu rozumět tomu, jak je koaliční vláda vytvořená, takhle to demokraticky rozdali voliči. Ale z mého pohledu mohly být ve vládním programovém prohlášení v jednom čtyřvětém odstavečku následující čtyři věty, které si myslím, že nejsou žádným hajpováním podpory Ukrajině, ale objektivně popisují realitu tohoto světa a zdůrazňují nutnost fungování mezinárodního právního řádu pro Českou republiku.
Ty čtyři věty - já vám je nemůžu nijak nutit, vládní programové prohlášení je legitimní vládní programové prohlášení této vlády - z mého pohledu měly znít: "Čtyřicetimilionová Ukrajina, která se chce vydat vlastní svobodnou cestou, se brání agresi 145 milionového imperiálního Ruska." První věta. Druhá věta: "Rusko vede proti Ukrajině útočnou agresivní válku v rozporu s mezinárodním právem." Třetí věta, která v tom vládním programovém prohlášení měla být: "Bezpečnost České republiky" - proto to mělo být ve vládním programovém prohlášení - "stojí na fungování mezinárodního právního řádu." A čtvrtá věta: "Proto Česká republika podporuje vojensky i humanitárně Ukrajinu v jejím oprávněném právu na sebeobranu."
Takže tyto věty mně tam chybí. Myslím, že by opravdu nebyly, řeknu, žádným vyhajpovaným konstatováním, ale byly by tím, co Česká republika bytostně ke své bezpečnosti potřebuje.
A teď komenty k těm třem - a u některých budou naopak velmi pozitivní komenty - ke třem kapitolám vládního programového prohlášení.
Právo, spravedlnost, justice - je kapitola 6. Tam jsem kritický pouze k jednomu bodu. V jednom bodu tam vládní programové prohlášení - a omlouvám se, pan ministr spravedlnosti je zde přítomen - v jednom bodu tam vládní programové prohlášení lže.
Pane ministře, moc se omlouvám, já ten bod odcituju: "Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje." Kdyby ta věta zněla nějak prediktivně do budoucna ve smyslu, že vyztužíme český právní řád, aby k něčemu takovému nemohlo docházet. Ono to nepotřebujeme, protože český právní řád máme v tomto směru v pořádku. Ale když tam je věta, která začíná - zamezíme zneužívání, tak ta věta konstatuje, že se to děje. A vy dobře víte, že nic takového jako zneužívání represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje se v České republice neděje. Omlouvám se za toto zdůraznění. To je jediný bod, se kterým jsem v apriorním nesouhlasu, protože to prostě není pravda a nic takového se v České republice neděje.
Ty další poznámky jsou už o odborné debatě.
Druhá poznámka k té části Právo a spravedlnost. Přijde mi, ale to se dá nějakým způsobem vyvážit, že v té kapitole je rozpor mezi tím, že v úvodu té kapitoly směřujete, a to je opravdu legitimní nejen politická, ale i právní debata, ke zvýšení trestní represe. Máte tam zvýšení trestní represe třeba u obětí dopravních nehod, zvýšení trestní represe u drogových deliktů, máte tam, a to jste prosazovali i v minulém volebním období, zvýšení trestní represe u neplacení výživného. A na druhou stranu uprostřed té kapitoly máte - a já jsem to alespoň tak vnímal - změny ve vězeňství. Vy koneckonců jste odborníkem na vězeňství, teď to říkám s plnou vážností a úctou, tak dobře víte, že to zvýšení trestní represe je v rozporu vlastně s tou částí té kapitoly, která pak mluví o reformování vězeňského systému.
To, co mě tam zatím netrápí, protože ďábel bude skrytý až v případném detailu, je to, že - a rozumím tomu, že to byl pravděpodobně požadavek koaličního partnera SPD, který to předkládal už v minulém volebním období - chcete otvírat nutnou obranu. To tam máte výslovně zmíněno. SPD mělo v minulém volebním období tady ve Sněmovně ten svůj kultovní návrh, který nazývali Můj dům, můj hrad. Otevření nutné obrany, velmi citlivého institutu, velmi důležitého institutu. Řekl bych, že praxí, výkladem doktrinálně, judikatorně již snad v České republice dobře ukotveného institutu, tak jeho otvírání ve smyslu těch případných požadavků SPD by mně přišlo relativně velmi nebezpečné.
Já nebudu tak kritický, jako včera byl kolega, prostřednictvím pana místopředsedy, Jirka Pospíšil. On se dotýkal té části, která mluví o reformě velkých procesních kodexů, to, co České republice zatím chybí. Já v zásadě nejsem tak kritický. Jirka Pospíšil volal po nových procesních kodexech. Já rozumím oběma cestám, i té cestě novelizace.
Ale co mně tam tedy chybí, je to, že Českou republiku brzdí ještě jeden procesní kodex, a to je správní řád, který tato země má od roku 2005, mám na mysli ten nový správní řád. A řekněme si na rovinu, všichni v tomto sále, kdo se nějak potýkají se správními řízeními, často i v roli samospráv, tak prostě ten český správní proces je zbytečnou atomovou elektrárnou. Takže ta reforma řekněme správního procesu je to, co mně tam chybí, ale je to zase o debatě.
A poslední poznámka, kterou vysloveně vítám. Pokud to půjde směrem, aby se to prodlužnické kyvadlo v českém insolvenčním a exekučním právu vracelo do vyvážené pozice mezi dlužníky a věřiteli, aby věřitel byl ten, protože jemu nebylo naplněno to, co po právu plněno být mělo, tak by on byl ten, kdo je v centru priorit insolvenčního a exekučního práva, tak jsem zavnímal v té kapitole, že se na insolvenční a exekuční právo chcete podívat. Já, pokud to půjde směrem k větší vyváženosti, od řekněme toho prodlužnického výkyvu toho kyvadla, tak já to určitě budu kvitovat a rozhodně z mé strany to bude naprosto konstruktivní přístup. Takže to je kapitola Právo, spravedlnost, justice.
Kapitola Sport, prevence a zdraví, to je kapitola 16 vládního programového prohlášení. Začnu konstatováním - ta kapitola je v zásadě správná. V té kapitole není co vytknout. V té kapitole, a teď to řeknu naprosto realisticky, se podle mého názoru, nemůžu to tvrdit najisto, propisuje vlastně řada bodů, materiálů, které zpracovala už naše vláda nebo naše koalice a třeba jsme je jenom nestihli prosadit. Proč si to dovoluji tvrdit? Protože třeba k přípravě komplexního zákona o sportu, který je výslovně zmíněn a který Česká republika ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi potřebuje jako sůl, tak i pan ministr díky tomu, že jsme přizvali k té přípravě komplexního zákona - a on je napsán v hotovém paragrafovém znění s kompletní důvodovou zprávou i s kompletním hodnocením dopadů regulace RIA, jenom jsme ho nestihli prosadit - tak k jeho přípravě jsme úplně transparentně přizvali i opozici v tom minulém volebním období, takže má to plné znění k dispozici.
Takže ta kapitola sportu je opravdu správná. To, co je v tuto chvilku vlastně hotovo, to chci jenom okomentovat a pak si myslím, že to naplnění už v zásadě nastalo díky tomu, že ty věci jsou buď zprocesované, tak je za a) nový zákon, komplexní zákon o sportu. Není prosazen. Pokud bude prosazen, mně nejde ve sportu o prýmky, kdo si to odnese, řeknu ty prýmky toho úspěchu, ale aby se v apolitickém sportu ty věci děly, to znamená, návrh komplexního zákona o sportu je kompletně připraven. Nový pan ministr, my už jsme spolu mluvili, tak ho má k dispozici, takže to je věc, která je připravená.
Podpora inovací, výzkumu a vývoje ve sportu, další část té kapitoly. Letos třetí rok funguje ve spolupráci Národní sportovní agentura a Českého olympijského výboru high-performing team. To znamená, už třetí rok Česká republika implementuje opravdu špičkovou vědu a výzkum do sportovní praxe, takže pokud se v tom bude pokračovat, tak já jsem jenom rád.
Další část, která je v té kapitole, podpora úspěšných olympioniků ve starobním nebo invalidním důchodu. V loňském roce na podzim, na podzim roku 2025, už ten program byl Národní sportovní agenturou vypsán. Takže tento bod také již běží a je realizován jednotný evidenční systém aktérů ve sportu, sportovců, trenérů, dobrovolníků, financí ve sportu, dotací ze všech stupňů veřejné správy této země - stát, kraje, obce. Veřejná zakázka na nový portál sportu, který by přesně toto splňoval, již na Národní sportovní agentuře běží.
A pátý bod, který v této kapitole je, přesné vymezení rolí státu, krajů a obcí v podpoře sportu, jak investiční, tak provozní. Tak zase úplně přesná matice, včetně konkrétních legislativních textů, jak tato chybějící věc - ono to skutečně chybí, zatím ty tři vrstvy českého státu v oblasti podpory sportu vlastně vůbec spolu nekomunikují a nemají jak. Tak ta matice je součástí právě připraveného návrhu komplexního zákona o sportu.
Takže to byla druhá kapitola, které jsem se chtěl dotknout. A pak třetí kapitola, ke které - kdybych ji komentoval celou, tak by to z mé strany nebylo korektní, nebylo by to fér, protože nejsem brouk Pytlík a nejsem specialista na celou oblast ekonomiky, průmyslu a hospodářství, ale v kapitole 7 zdůrazním jeden bod - já proti němu vystupuji konzistentně. Názory v odborné veřejnosti jsou, řekněme, různé. Já jsem na tom názorovém spektru, kde na něm určitě nejsem sám, je na něm spousta odborníků z oblasti kapitálového trhu i z oblasti energetiky, a to je plán, který se ve vládním programovém prohlášení objevil a já jsem dlouho doufal, že se tam neobjeví, a to je konkrétní plán na zestátnění ČEZu cestou výkupu vlastních akcií. Já ten plán absolutně nepodporuji a řeknu zase k tomu pět nebo šest konkrétních, primárně ekonomických a tržních důvodů.
Za prvé, kdo zná ekonomické výsledky ČEZu - ony jsou dohledatelné. Pro vaši představu, pokud nesledujete nějakým způsobem dlouhodobé hospodaření ČEZu: ČEZ má EBITDA někde na úrovni kolem 130 miliard korun. Za rok 2025 se čistý zisk očekával - on ještě nebyl auditovaný samozřejmě - prezentován někde na úrovni 27 až 30 miliard korun na základě pravidelných zpráv pro akcionáře a zpráv pro trhy, takže to byly poslední, když byl poslední konferenční hovor s finančním ředitelem ČEZu, tak tam někde se pohybuje čistý zisk. Chápu, že skončí vliv windfall tax. Její konec pošle čistý zisk ČEZu rozhodně výš, ale EBITDA to vyjadřuje celkem jednoznačně a prostě těch zhruba 250 miliard korun na výkup vlastních akcií ČEZ negeneruje, respektive pokud by se to uskutečnilo, tak se tím naprosto popraví jiné nutné investiční aktivity ČEZu a všichni dobře víme, že ČEZ má ohromné množství a nutných investic, které musí realizovat. Takže to je jedna věc.
Druhá věc. Tou finanční náročností, proto ji zmiňuji jako druhou, si stát zařízne - v uvozovkách - tu dojnou dividendovou krávu. Pro vaši informaci: ČEZ za pět let od roku 2020 do roku 2024, za posledních pět ukončených let tak stát investoval na dividendě ČEZu 129 miliard korun. To znamená, toto si stát zařezává, pokud půjde cestou výkupu vlastních akcií.
Třetí věc, a ta se týká celé České republiky, všichni včetně nové vlády se zaklínají tím, že máme, řeknu, nějakým způsobem restartovat, modernizovat tržní prostředí v Česku. A případné zestátnění ČEZu, odchod ČEZu z pražské burzy znamená fatální ránu pro český kapitálový trh, který prožil - v roce 2025 pražská burza už své výsledky oznámila - zažil rekordní rok a ČEZ v roce 2025 tvořil 35 procent objemu obchodů, akciových obchodů - ony se nerealizují na pražské burze jenom akciové obchody - 35 procent objemu akciových obchodů na pražské burze, absolutně nejvíc obchodovaná emise, celkový objem jenom za rok 2025 165 miliard korun. Tak jestli chceme pražskou burzu popravit, tak zrealizujte to, co máte ve vládním programovém prohlášení. To bylo samozřejmě z mé strany, řeknu, přání jenom v uvozovkách. Opravdu, tato fatální rána pro český kapitálový trh a pražskou burzu, nechtěl bych se jí dožít.
Hodíte tím přes palubu drobné akcionáře ČEZu, těch je samozřejmě proměnlivý počet, ale v zásadě dlouhodobě to číslo osciluje mezi 155 a 160 000 drobných akcionářů. A drobní akcionáři na rozdíl od velkých - a já to nezpochybňuji, jsou samozřejmě obě dvě akciové strategie legitimní, velcí hráči, ti legitimně hrají na cenovku při exitu z ČEZu, tak těm samozřejmě případné zestátnění za férovou cenu nevadí - ale drobní akcionáři, ti ČEZ kupují, prosím vás, jako dividendou akcii a jako zajištění na důchod. A zase jsem si myslel, že naprostá většina - tady tedy nebudu tak odvážný, abych řekl, že všichni v tomto sále - poslankyň a poslanců v tomto sále podporuje aktivní lidi, kteří se chtějí na důchod zajistit třeba investováním do silné české dividendové akcie. To ČEZ je a my tady těch 155 až 160 000 drobných akcionářů ČEZu, kteří takhle dopředně dividendově investují, aby se zajistili na důchod, tak my je odepíšeme.
Takže to jsou důvody, pro které mně ten nápad připadá opravdu nebezpečný, odborníci potvrdí a nepochybně odborníci vlády to vědí, že s cenami energie v České republice to stejně, řeknu, nezahýbe a nižší cenovky energie zestátnění ČEZu samotné nijak nezajistí. To není cesta ke snížení cen elektrické energie.
Takže tolik má poslední poznámka k jednotlivým kapitolám. Věřím a doufám, že jsem naplnil to, co jsem slíbil v prvních dvou větách, že budu věcný, že nebudu nálepkující, že budu konkrétní.
Děkuju mnohokrát za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
