Vážená paní předsedající, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři,

dovolte, abych vás provedl, coby zástupce skupiny navrhovatelů, senátním tiskem č. 31, novelou zákona o podpoře sportu. Já úvodem řeknu 3 takové kontextuální poznámky k průběhu, k okolnostech vzniku, ale ony jsou snad poměrně podstatné. A pak se budu věnovat stručně, nebo maximálně stručně hlavním věcným obsahovým bodům. Ty 3 kontextuální poznámky začnu opravdu vážně míněným poděkováním kolegům senátorům, protože v koaliční pracovní skupině byl zastoupen i Senát, byly zastoupeny vlastně 3 největší senátní kluby, a kolegům senátorům, kteří se podíleli na přípravě tohoto návrhu, byť je to poslanecký návrh, tak opravdu mnohokrát děkuji protože to byl rok společné, velmi konstruktivní práce. To je ta první poznámka o spolupráci s kolegy senátory již při vzniku návrhu.

Druhá poznámka je k účelu a smyslu té navrhované úpravy, protože ve veřejném prostoru samozřejmě běží, když bych to chtěl odlehčit ve smyslu „co Čech, to sportovec,“ tak běží debaty, jestli dobrým modelem pro Českou republiku je Ministerstvo sportu, Národní sportovní agentura, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nějaká spojená ministerstva atd. My všichni, kdo stojíme za tím návrhem, opravdu je to průřezová skupina, tak pracujeme s politickou realitou, kdy vláda v únoru loňského roku rozhodla – a beru toto rozhodnutí jako realitu, kterou nějak nezpochybňuji bez ohledu na mé třeba individuální názory z oblasti sportu, tak beru jako realitu, že vláda rozhodla, že Národní sportovní agentura vydrží celé toto volební období. A v okamžiku, kdy vláda toto rozhodnutí učinila, tak bylo podle mně logickou snahou nerezignovat na snahu vylepšit to co za zhruba tři a kus roku fungování Národní sportovní agentury nefungovalo v Národní sportovní agentuře dobře. To je vlastně ten hlavní účel a smysl. Nikoliv revoluce, ale nějaké evoluční změny k lepšímu.

A třetí poznámka, zase věřím, že kolegové senátoři to pak třeba potvrdí i v rámci té rozpravy, že jsme se za tu společnou průřezovou skupinu předkladatelů návrhů snažili opravdu o poctivé projednání vlastně s takovými třemi podmnožinami aktérů. Za prvé s opozičními poslaneckými kluby. Tam proběhla řada osobních jednání. A výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně byl takový, že určitě ne 100%, ale z velké části byl návrh v Poslanecké sněmovně v závěrečném hlasování podpořen i ze strany opozičních poslanců. Druhý...