A zdůrazňuji, četl jsem to v oficiálním tisku. Jak je to možné? Tyto lodě nesmí vplout do pásma pobřežních vod Libye, což je vzdálenost 12 mil od pobřeží. Čili vzdálenost, která je viditelná z pobřeží, mnohdy ovládaného bojovníky islámského státu, sílícího v poslední době právě na severu Afriky. Pašeráci, ne, že by se oněch plavidel báli. Zcela naopak. Vyhlížejí plavidla, a jakmile se některé objeví na obzoru, svými motorový čluny odtáhnou mnohdy zpuchřelá nafukovací plavidla přesně na hranici pásma pobřežních vod. Tam nafukovací plavidla odpojí a rychle se vrátí mimo dosah hlídkujících lodí EU. Podle námořních zákonů a jiných úmluv a lidskoprávních smluv musí tyto lodě snad budoucí trosečníky zcela regulérně nalodit na své paluby. Zdůrazňuji, možná budoucí trosečníky, protože nikdo se zatím netopí, prostě cestující z gumových člunů přestupují na pevná plavidla EU.

O.K. Zachraňují se snad budoucí trosečníci. Problém je ovšem v tom, že plavidla EU nesmí bez povolení vplout do pobřežních vod Libye a tak je imigranty přepraví přes Středozemní moře do Itálie.

Kdyby někdo nezúčastněný, neznající pravidla, na kterých stojí Evropská unie a další pravidla, která vznikla v jiné době a která absolutně nekorespondují se současným stavem masové ilegální imigrace, kdyby tedy někdo nezúčastněný pozoroval z nadhledu toto konání, tak by si řekl: „To je skvělá koordinace mezi pobřežními pracovníky na malých lodích, které vozí ve vleku turisty k lodím velkým, které je pak nejkratší cestou přepraví na protilehlý břeh Středozemního moře. To asi nějaká cestovka chce ušetřit a nechce platit za kotvení v přístavech severní Afriky.“

Takhle to připadá člověku, který má všech pět pohromadě. Pravda je ovšem jiná.