Je mi líto všech, kterým mohla prasknout cévka po zprávě o návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě. A okamžitě začal mediální štěkot o zradě, objevily se dokonce pokusy o srovnání s návštěvou Josefa Tisa u Hitlera. Zase se potvrdila stará pravda, že nejhorší ze všeho jsou trpaslíci - čím větší nula, tím větší jekot. Slovensko primárně řeší fakt, že za 9 dnů přestane dostávat nasmlouvaný ruský plyn tranzitem přes Ukrajinu na základě ukrajinského rozhodnutí neprodloužit tranzitní dohody. Ukrajinský prezident naopak měl tento týden nabídnout Robertu Ficovi 500 mil. Euro za změnu stanoviska Slovenska o podpoře vstupu Ukrajiny do NATO (prostředky měly pocházet ze zabavených ruských aktiv). Nikoho z těch, kdo se dnes mohli pominout z jednání o plynu v Moskvě, jsem neslyšel odsoudit tuto skandální nabídku ukrajinského prezidenta, která zavání minimálně politickou korupcí. Je především věcí slovenské vlády a jejího premiéra, zda se s vědomím probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu vydají jednat do Moskvy s ruským prezidentem za situace, kdy hrozí Slovensku vážná hospodářská škoda. Brusel se za Slovensko, bohužel, v tomto týdnu podle dostupných zpráv nijak v otázce ukrajinského ukončení tranzitu plynu nepostavil. A pro jistotu závěrem ještě příkladmý přehled představitelů demokratických zemí, kteří s Putinem od roku 2022 jednali telefonicky či osobně, aby jim naši političtí giganti mohli taky stejným metrem  “zatnout tipec” :

Donald Trump, zvolený prezident USA

Emanuel Macron, prezident Francie