Hejduk (ČSSD): Bydlení dělá člověka

18.02.2015 21:30

V naší republice začíná velká diskuze o zavádění tzv. dostupného bydlení. Debata o systému bytů, které budou určeny například pro seniory, samoživitelky a samoživitele, mladé rodiny s dětmi nebo pro ty úplně nejpotřebnější, se tu vede přes 20 let.

Hejduk (ČSSD): Bydlení dělá člověka
Foto: CSSD.cz
Popisek: Logo ČSSD

V naší republice začíná velká diskuze o zavádění tzv. dostupného bydlení. Debata o systému bytů, které budou určeny například pro seniory, samoživitelky a samoživitele, mladé rodiny s dětmi nebo pro ty úplně nejpotřebnější, se tu vede přes 20 let. Od počátku 90. let, kdy se podle odhadů zprivatizovalo 74 % všech bytů, se však nic reálně nestalo.

Domy bez lidí, lidé bez domů

Bytů v České republice rozhodně není málo. Podle posledních relevantních statistik tu máme 4 756 572 bytů celkem, to je téměř jeden byt na dva obyvatele. Neobydlených je z nich dle dat Českého statistického úřadu přesně 651 937, což představuje asi 14 % z celkového počtu. I když uvážíme, že 90 % z tohoto počtu slouží pro rekreační účely, dostaneme přes 60 tisíc volných bytů bez užitku.

Vedle toho vidíme rostoucí počty lidí v bytové nouzi. Mezi takové řadíme ty, kteří musí vynaložit 40 % a více ze svého příjmu na náklady na bydlení a v důsledku mají velké problémy tyto náklady unést. Zatímco lidé, kteří žijí v páru se svými dětmi, případně ve vlastním bydlení, vynaloží na bydlení průměrně 18,6 % svých příjmů (zdroj: MPSV), u  důchodců a domácností bez pracujících členů je to v průměru 28 % příjmu. Vzhledem k poměrně velkým rozdílům mezi jednotlivými důchodci (někteří bydlí se svými dětmi, zatímco jiní bydlí zcela sami v nájmu) je pak zřejmé, že mnoho důchodců dává na bydlení 50 % svého příjmu i více.

Co znamená bytová nouze v číslech? Při průměrném důchodu 11 000 Kč se musí důchodce vejít do 4 400 Kč. Do statistiky se počítají i náklady na vodu, elektřinu a vytápění a nájem tak realisticky nemůže překročit 3 000 až 3 500 Kč. Ve větších městech je pak bytová nouze pro lidi bez vlastního bydlení prakticky zaručená. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí je dnes takových lidí asi 500 000.

Pozornost patří seniorům a samoživitelkám

Dostupné bydlení proto neznamená pomoc „jen“ lidem bez domova nebo lidem ze sociálně vyloučených lokalit. Stále více se do problémů dostávají další ohrožené skupiny obyvatel a v nejhorší pozici jsou důchodci a rodiče, kteří se starají o své děti sami. Ti si totiž objektivně těžko zvýší vlastní příjem prací.

Výsledkem vysokých nákladů na bydlení je vzdalující se možnosti prožít aktivní a důstojné stáří nebo dopřát svým dětem stejné možnosti, jako mají jejich vrstevníci. Nejextrémnějším, ale bohužel stále častějším důsledkem jsou exekuce, což především pro důchodce znamená skutečný existenční problém. Exekuce se totiž dají srazit z důchodů, a tím se dále zvyšuje procento příjmů, které postižení důchodci musí vynaložit na bydlení. Pro představu, v roce 2013 bylo 70 997 případů exekučních srážek, v roce 2014 už 75 315. Je to asi 2,5x více než v roce 2006.

Domnívám se, že se nejedná o neřešitelný problém. Čísla, o kterých je zde řeč, představují jednotky procent celkové populace ČR, což by mělo být zvládnutelné. Na druhou stranu je to dost na to, abychom se snažili situaci řešit systematicky.

Nabídnout řešení by mohl jak stát, tak i obce. Prostředníkem pro úzkou spolupráci by mohl být zákon o dostupném bydlení, který teď připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současná koncepce Ministerstva práce a sociálních věcí, které řídí Michaela Marksová, představuje systém, ve kterém by obce získaly větší pravomoci a kontrolu nad výplatou dávek na bydlení. Na druhou stranu by ale musely zajistit určité procento bytového fondu, jenž bude určen na dostupné byty. Ty mají vypadat jako běžné byty, akorát by měly nižší nájemné a s ubytovanými by soustavně probíhala sociální práce.

Bohužel, velkou část bytů nechaly obce zprivatizovat. Pro funkční řešení tak bude nutné přistoupit k výstavbě nových bytů, což bude pro státní rozpočet představovat investici až 8 miliard korun (včetně rekonstrukcí stávajícího bytového fondu). V delším časovém horizontu by však tato investice mohla ušetřit výdaje na dávkách na bydlení a dostupné bydlení by tak mohlo vyřešit nejen problém lidí, kteří se ocitají v nouzi, ale i státu, který musí každoročně vynakládat více a více miliard na příspěvku a doplatku na bydlení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ČSSD

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turoňová (Stačilo!): Fico je připraven zahájit spolupráci, která je noční můrou Bruselu

21:03 Turoňová (Stačilo!): Fico je připraven zahájit spolupráci, která je noční můrou Bruselu

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica.