„Argumenty zástupců spolku jsem vyslechl, jejich iniciativě dílem rozumím, přesto nevidím důvod k fyzickému vyznačování zemské hranice, která by rozdělovala Vysočinu.
Jedinou současně platnou hranicí je ta krajská. Ani ta však není označena hnědou turistickou značkou. Na vybraných místech kraj už před několika lety umístil na základě platných povolení příslušných obcí s rozšířenou působností pouze tzv. informační (vítací nebo rozlučkové) značky. O ty se pravidelně stará a v případě nutnosti zajišťuje jejich obnovu. „Nechci být hejtmanem, který si „vlastní“ kraj rozděluje na části. Každá část regionu je pro mě důležitá, ať už je to jeho centrum, nebo okrajové části. Jsem zvyklý věci spojovat, hledat společné průsečíky. V jednotě a spolupráci vidím sílu a budoucnost našeho kraje,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek s tím, že poslední slovo na žádost o umístění konkrétních značek má vždy úřad, nikoli konkrétní politik.
Při schvalování umístění hnědých turistických značek na silnicích I. tříd se dopravní úřad Krajského úřadu Kraje Vysočina řídí pravidly ministerstva dopravy. Ta jasně stanovují, které turistické cíle mohou být takto označeny, a to ve vzdálenosti až 15 km od konkrétní avizované památky, tak aby byla splněna informační a naváděcí role značky. Mezi vyjmenovanými turistickými cíli zemská hranice nefiguruje. Schvalování umístění turistických i jiných značek na silnicích nižších tříd není v kompetenci krajských úřadů, ale obcí s rozšířenou působností.
Krajský úřad Kraje Vysočina neeviduje žádnou žádost o umístění jakékoli turistické nebo informační značky upozorňující na zemskou hranici na silnici I. třídy.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
