„Kůrovec je v současnosti velmi aktuální téma. Setkávání se s odborníky v této oblasti považuji za nezbytné. Jen tak mohu prosazovat konkrétní řešení na politické úrovni. V Královéhradeckém kraji v současnosti ještě není situace kritická, nicméně díky aktuálnímu horkému počasí a suchu se stav na přelomu léta a podzimu může razantně změnit. V současné horkém počasí se mohou vylíhnout tři až čtyři generace kůrovce." uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.
Přestože je kůrovec přirozenou součástí lesních ekosystémů, jeho přemnožení může způsobit rozsáhlý rozpad porostů. Jednou z povinností vlastníka lesa je proto vyhledávat a odstraňovat napadené stromy a včas je asanovat.
Například Správa Krkonošského národního parku v prvním pololetí letošního roku vytěžila již 17,9 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví, přičemž za celý loňský rok to bylo pouze 5,3 tisíce metrů krychlových.
PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D.
„Na základě dlouhodobých zkušeností očekáváme v Krkonoších hlavní rozvoj kůrovců v srpnu a září. Situace je letos komplikovaná kvůli rychlému nástupu jara a extrémně suchému a teplému počasí. K nepříznivým klimatickým faktorům se přidává nedostatek pracovních sil a situace na trhu se dřívím," uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
V lokalitách, kde správci Krkonošského národního parku proti kůrovci zasahují, je možné potkat kromě zaměstnanců smluvních dodavatelů také pracovníky Správy, kteří obvykle v lese nepracují, brigádníky a dobrovolníky. Ti všichni se zabývají velmi náročným ručním odkorňováním napadených kmenů. Na omezeném množství skládek sáhli správci národního parku po letech také k chemické asanaci dřeva.
Radní pro oblast vodního hospodářství, životního prostředí a zemědělství Karel Klíma, který jednání vedl, potvrdil zájem všech účastníků na svolání dalšího setkání k této věci v polovině září letošního roku.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
