Předseda KSČ(M) Filip jde v rétorice opět o kus dál. Již to nejsou kondolence do totalitního KLDR, ale již je to polemika o výkladu naší okupace, slovy bolševika ochrany. Filip se ale vyjadřuje velmi obratně. Tak, aby dal svým příznivcům jasně najevo, že existují i pohledy, které Vasila Biľaka neodsuzují. Avšak tak, aby ho bylo těžké obvinit ze schvalování vstupu vojsk na naše území. Mezi řádky je však zřejmé, co chtěl Filip svým voličům a příznivcům sdělit. Ostatně jako dlouholetý aktivní člen KSČ a udavač v minulém režimu zřejmě s ruskými vojsky na našem území problém neměl, ba naopak.

 Pozvání cizích okupačních vojsk však bezesporu se zdravým rozumem lze hodnotit jako vlastizradu. Je ironií, že za „vlastizrady“ popravovali politické vězně právě komunisté. Je smutné, že místopředseda sněmovny má zjevně k takovému jednání blízko. Stojí za to však bedlivě sledovat ty, kteří ho do tohoto postu volili a ty, kteří ho teď budou bránit.

 Pokud je soudruh Filip brán v KSČ(M) jako umírněný, máme se na co těšit. Možná jednou přijde doba, kdy „semelovci“ v KSČ(M) převezmou kormidlo a pak ať nám pomáhají snad už jen blaničtí rytíři.