Opravdu výjimečná škola za všechny peníze, nebo rozmazlené starostovo dítko. Určitě je potřebné a důležité podporovat školství. Jde o to, jak ho podporovat, co od toho očekávat a jak měřit efektivitu podpory.

Představme si střední školu. Jmenuje se Schola Humanitas, což je jistě jméno velmi ctihodné. Zřizovatelem je město Litvínov. Škola samotná je takovým dítětem pana současného starosty, ten je střídavě prvním mužem radnice a střídavě prvním mužem (ředitelem) školy. Takže se stará o to, aby jeho vlastní děťátko mělo na talíři vždycky dost. Za dvacet let existence dostala od města Schola Humanitas 120 milionů korun, což je krásným naplněním myšlenky, že všichni jsme si rovni, jenom někteří jsou si rovnější. Tato střední škola je jinak financována státem pomocí standardních normativů (jako každá jiná), navíc má školné a k tomu bohatého tatínka město Litvínov.

Člověk by předpokládal, že za tyto peníze dostává město naprosto prestižní ústav, který svojí kvalitou konkuruje tomu nejlepšímu a nejšpičkovějšímu v celé zemi, který pro naše město a jeho přirozené okolí zajišťuje vzdělání opravdu na maximální možné úrovni. Asi by tady měl být velký nával a studenti by se měli prát o možnost třeba i jenom uklízet zdejší chodby. A co více – měli bychom hrdě odmítat stovky zájemců z celé České republiky. Mělo by to tak určitě být – vždyť v září ve škole skoro nikoho nenajdete. Všichni jsou v zahraničí na pobytech, stážích, výměnách. Ani mnohá francouzská lycea nejezdí na svoje zájezdy autem s třízónovou klimatizací. To je již nějaký kus prestiže. Školu navštěvuje 140 teenagerů, škola má na tento nevelký počet jednoho ředitele, dva zástupce a učitel ve třídě má 8 až 9 studentů. Což ve srovnání s „obyčejnými“ ústavy zní jako hudba nebeská.