Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pan místopředseda Kalousek dnes dopoledne vyslovil určitou otázku, kterou adresoval mně. Já chápu pozici pana místopředsedy, který je v roli opozičního politika a naplno ji rozehrává. Tomu rozumím.
Děkuji rovněž za uznání mé práce na Ústavu pro studium totalitních režimů. Je to poprvé, co z úst pana místopředsedy takovéto hodnocení slyším. Vážím si toho, ale ještě více bych jej býval ocenil zhruba před rokem, kdy jsem marně pana místopředsedu Kalouska opakovaně žádal o audienci, abych mu mohl vysvětlit turbulence, které tehdy kolem Ústavu pro studium totalitních režimů panovaly. Čas si tenkrát bohužel nenašel. Z řad TOP 09 to byl jedině pan předseda Schwarzenberg, který se k mé práci pozitivně vyjádřil. Z této strany zůstal bohužel osamocený. Mnohem větší podporu jsem tehdy našel u některých politiků ODS, ČSSD a samozřejmě i u vlastní KDU-ČSL.
K jeho otázce, jak se cítím, panu místopředsedovi Kalouskovi prostřednictvím pana předsedajícího rád odpovím. Vždy jsem si vážil toho, když za mnou jako za ředitelem ústavu přicházeli lidé a chtěli společně číst svou vlastní minulost. Jak asi předpokládáte, rukama mi prošla řada svazků. Je to většinou dost smutné čtení. V archivu bezpečnostních složek je uchováváno zhruba 20 km materiálů z provenience bývalé Státní bezpečnosti. Jen na základě těchto svazků se ale životopis člověka psát nedá. Teprve ve chvíli, kdy vám dotyčná osoba sama otevře svůj život a sděluje svoje zkušenosti s tím, jak bývalý komunistický režim lámal páteře a charaktery, se vám začíná skládat celková mozaika života.
Sám jsem ještě zažil estébácké vyhrožování, vyšetřování pohraniční stráží pod namířeným samopalem nebo pod hlavní pistole vojenské kontrarozvědky. Bylo to velmi nepříjemné. A jsem vděčný, že jsem se nedostal do těžších situací než které bych byl schopen zvládnout.
Rozhodně nejsem zastáncem nějakých tlustých čar za minulostí, ale také se mi líbí jedno indiánské přísloví, které říká: nevyjadřuj se k cestě druhého, dokud neujdeš určitý počet mil v jeho mokasinách.
Lustrační zákon pokládám za důležitý prvek našeho právního řádu, který má zabraňovat tomu, aby bývalí příslušníci a vědomí tajní spolupracovníci Státní bezpečnosti, jakož i vysocí funkcionáři Komunistické strany Československa, pracovali v řídících funkcích naší země.
Jako klub KDU-ČSL jsme jasně deklarovali, že lustrační zákon pro nás je nedotknutelný a pro jeho zrušení ruku nezvedneme.
Naše angažmá v trojkoalici má mimo jiné za cíl právě udržet v politice hodnoty, jako je slušnost, etika a morálka, to je hodnoty, které stojí nad veškerými rozpočtovými opatřeními či finančními toky.
Nechci se vyjadřovat k věcem, o kterých zatím nejsem dostatečně informován. Vítám proto možnost osobního rozhovoru s panem předsedou Babišem. Sice v tuto chvíli nevím, co se při našem rozhovoru dozvím, ale na základě svých dosavadních zkušeností mohu říci, že když je někdo ochotný o své minulosti mluvit, byl to vždy dobrý signál. Větší problémy se skrývaly většinou tam, kde tato ochota nebyla.
Různost politických názorů nesmí být na překážku lidské komunikace a snaze pochopit se navzájem. I když spolu nemusíme zdaleka ve všem souhlasit.
Neustálými útoky a vzájemným osočováním se pouze prohlubují příkopy, které dovedly politickou kulturu v naší zemi až k pádu vlády a k předčasným volbám.
Volební výsledky ukázaly, jak lidé smýšlejí a je na nás, vážené kolegyně a kolegové, abychom s těmito výsledky odpovědně pracovali. Jestli se nám to podaří, ukáže teprve budoucnost.
Udělám všechno pro to, aby politické klima v naší zemi bylo více přívětivé a umožňovalo sčítat síly ve prospěch lidí, kteří nás zvolili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
