Herman (KDU-ČSL): Vzpomínka na posledního českého krále

27.04.2018 17:12 | Zprávy
autor: PV

V Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi se o tomto víkendu koná pravidelná „Audience u císaře Karla“.

Herman (KDU-ČSL): Vzpomínka na posledního českého krále
Foto: Hans Štembera
Popisek: Daniel Herman

V průběhu celého letošního roku si připomínáme nejen sté výročí vzniku první samostatné Československé republiky, ale i 100. výročí ukončení I. světové války. Mnoha operací této války se účastnili také čeští vojáci, například na jižní frontě, která se otevřela poté, když Itálie v květnu 1915 vyhlásila válku Rakousku-Uhersku. Kromě pochvaly velitele Sočské fronty generála Svetozara Boroeviče, který hodnotil všechny vojáky své armády slovy, že „každý voják na Sočské frontě zaslouží zlatou medaili“, hodnotilo statečnost vojáků Sočské fronty, kteří byli ze 60% Slované, ze 16% Maďaři, z 13% Němci a z 11% Rumuni, i velení italské armády. Jejich hodnocení končí slovy: „Avšak zkušenost nás naučila, že se tito Slované…bijí na naší frontě s obzvláštní neústupností. Stačí uvést Čechy, kteří se s nedostižnou houževnatostí bránili a raději se v kavernách nechali zabít, než aby se vzdali“.

Výstřely tisíců hlavní děl, kulometů, pěchotních pušek, desetitisíce pěšáků proti mnohde narychlo budovaným obranným pozicím. Milióny mrtvých, přesouvání zbraní, vojáků, munice, potravin a zpětné transporty raněných. Problémy se zásobováním, nedostatkem munice a potravin, šířící se infekční choroby. Průměrná váha vojáka činila tehdy asi 50 kg. To všechno jsou skutečnosti, které byly již mnohokrát znázorňovány prostřednictvím filmu, literatury i osobních vzpomínek přímých účastníků této katastrofy, která už bude natrvalo spojená s počátkem dvacátého století. Proč tyto hrůzné obrazy připomínám? Abychom si uvědomili, že se nás to také týká. Nebyli to jenom nějací „oni“, byla to i naše věc. A navíc, jak jsem již v úvodu zmínil, právě v letošním roce, více než jindy, analyzujeme události staré právě jedno století.

Poslední rakousko-uherský císař a český král Karel Habsburský, který byl 3. října 2004 v Římě blahoslavený, byl jen velmi nepravděpodobným nástupcem císaře Františka Josefa I. Po řadě neočekávaných událostí však přichází na řadu jako následník trůnu v době, o které se sám jeho předchůdce vyjádřil slovy: „Převzal jsem trůn za nejtěžších okolností a předávám jej za okolností ještě těžších.“ Píše se listopad roku 1916, válka již zuří déle než dva roky. Skončila dlouhá vláda muže, který byl považován téměř za synonymum habsburské říše a na místo starého mocnáře nastupuje jeho mladý, ani ne třicetiletý prasynovec.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

ČT

Souhlasím, s tím, co si myslíte o dobrovolnosti placení ČT. Jen jak zajistit tu dobrovolnost a možnost volby? Přeci když převedete financování pod rozpočet, opět to pro nás nebude dobrovolné placení a sami si nebudeme moci určit kolik a zda vůbec chceme peníze ČT dávat.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Havel (TOP 09): To Okamura 10 let lže svým voličům?

22:14 Havel (TOP 09): To Okamura 10 let lže svým voličům?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke slovům Tomia Okamura, že podporuje vstup Srbska do…