Maglev je obecnou zkratkou pro fyzikální jev, kterému říkáme magnetická levitace pomocí níž se takový dopravní prostředek pohybuje na polštáři magnetického pole, což odstraňuje tření a zvyšuje rychlost. Magnetickou levitaci vytváří soustava supravodivých magnetů, které jsou zabudovány v samotné trati i ve vlaku. Maglev má tedy na místo kol speciální systém magnetů a pohybuje se několik centimetrů nad zemí.¹⁾

Výhodou takového magnetického dopravního prostředku je obrovská kapacita a průměrná rychlost dosahující přes 550 kilometrů v hodině. Například vzdálenost 274 kilometrů z Prahy do Ostravy by mohl magnetický vlak zvládnout za 30 minut. Cena za vybudování jednoho kilometru Maglevu v tunelu by se podle mnohých odhadů mohla pohybovat zhruba ve výši kolem 1 miliardy korun.²⁾

Další možností je koncept vysokorychlostního transportního systému Hyperloop, který je založen na pohybu přetlakových kapslí podtalkovými trubkovými tunely. Kapsle pohánějí lineární indukční motory a vzduchové kompresory.³⁾ Úspěšná zkouška prvního prototypu „Kitty Hawk moment“ proběhla začátkem roku 2016 ve Spojených státech nedaleko Las Vegas v Kitty Hawk.⁴⁾

Tento uzavřený tubus Hyperloop umožňuje vzhledem ke svému vzduchovém polštáři pohyb zboží i osob s maximální rychlostí 1200 km/h. Taková rychlost přepravy by jednoduše znamenala, že by se časová doba cesty zkrátila ze současných 2 a půl hodiny na 15 minut. Očekávané investiční náklady na stavbu 1 kilometru takového dopravního systému jsou kolem 300 milionů korun.

Komu takové částky připadají vysoké, tak je možné pro srovnání uvést, že každý rok odvádíme do zahraničí stovky miliard korun na dividendách, což je každoročně zhruba částka ve výši 300 miliard korun. Navíc by samozřejmě taková malá časová vzdálenost měla velké pozitivní dopady na dojíždění za prací i realitní trh.