Hlavní město si objednává tyto analýzy od roku 2019 a má k dispozici pololetně aktualizovanou unikátní časovou řadu s údaji již od roku 2014. Je tak možné porovnat trendy v úrovni nájemného i v porovnání s obdobími před pandemií. Analýza se detailně věnuje také vývoji v jednotlivých katastrálních územích (s uvedením počtu nabídek v čase, ze kterých jsou získána očištěná a analyzovaná data) a také porovnání trendů mezi tradiční městskou zástavbou a pražskými sídlišti.

„Trh s nájemním bydlením je často zastřen mnoha mýty a jsme rádi, že máme již dva roky k dispozici podrobná data. Nad těmito čísly si můžeme uvědomit, jak dynamicky se chová celé město a jak hlavní trendy nájemního trhu prostupují všemi částmi Prahy,“ uvádí Petr Hlaváček, první námětek primátora pro územní rozvoj.

Přes pokles v posledních dvou letech se průměrné nájmy dostaly aktuálně na úroveň začátku roku 2018 a v dalším období lze očekávat opětovný růst. Zatímco v předchozích letech výše nájemného v hlavním městě systematicky rostla, od roku 2020 ceny nájmů podle dostupných dat klesají. Letos ale tempo poklesu zpomalilo. V druhé polovině roku 2020 klesaly ceny nájmů o 4,3 %, v prvním pololetí roku 2021 je možné pozorovat pokles jen o 2,8 %. Z hlediska segmentu trhu je větší pokles cen nájemného u dražších bytů. Čtyřmi pražskými katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční jsou Josefov, Malá Strana, Hradčany a nově také Vyšehrad, který předstihl Vinohrady. Z větších urbanistických celků je nejnižší nájemné v Čakovicích, Zbraslavi nebo v Bohnicích.