Já, když jsem si – už je to delší dobu, co paní ministryně vystoupila, takže možná, že ten její projev trošku upadl v naše podvědomí, ale já jsem si z toho vzal to, že vystoupila razantně, vystoupila přesvědčivě. To znamená, že věří tomu, co říkala a že také za zákon přebírá zodpovědnost. A ke své práci, že potřebuje, aby ten zákon byl schválen. Já s tím osobně nemám žádný problém. Všechny ty připomínky a názory, které tady byly řečeny, a nakonec i pozměňovací návrhy, já mám k tomu asi takový postoj, že si velice často říkám, že není na světě člověk ten – a teď řeknu – není na světě zákon ten, který by se zavděčil lidem všem.

Při dotazech, které často na mě jdou jako na podnikatele, a kde dostávám dotazy typu – co byste si přál, jaké vzdělání a jaké znalosti od maturantů? Na to odpovídám vlastně podobnými slovy, jak tady bylo řečeno od paní ministryně, to znamená, jsou to tři věci, které potřebujeme od maturantů jako podnikatelé. A to je český jazyk, aby uměli psát, aby uměli číst – ale když řeknu číst, tak k tomu samozřejmě podotýkám, aby uměli číst rychle, aby stránku přečetli za minutu a z té jedné stránky si vytáhli to, co je podstatné a to, co je důležité. Další věc, kterou potřebujeme, to jsou dva světové jazyky. O angličtině ani nemluvím, angličtina je základ.

A třetí oblast, nebo třetí předmět, který od maturantů požadujeme, je matematika. Já osobně, jak se říká finanční gramotnost, je to hezký termín, nevím, kdo to zavedl, považuji to osobně za zbytečné, protože všechno by mělo být obsaženo v kvalitním učiteli matematiky, a samozřejmě zaplaceným učiteli matematiky. Není žádný problém o finanční gramotnost rozšířit osnovy, nebo dát jednu hodinu navíc za týden nebo za čtrnáct dní, ale podle mě je to jenom suplování. Takže znovu opakuji – češtinu, a hlavně rychle číst, vytáhnout si, co je podstatného, dva jazyky a materiálu. Všechno ostatní se naučí ten mladý člověk.

Poznámka k financování. Je nám to naprosto jasné. Nevím, jestli všichni víte, co se odehrává dneska v podnikatelské sféře. Dneska se v mnoha případech prakticky nekouká na to, jestli na to ten podnik má, na zvyšování mezd zaměstnanců, nebo jestli na to nemá. To je to poslední, na co se podnik dneska dívá. Pro podnik je dneska rozhodující udržet pracovníky. Protože dochází k trvalému a velice agresivnímu vytahování pracovníků a vykrádání pracovníků, takže základ je, kolik chceš, abys ve firmě zůstal? To druhé je pak teprve, jestli ta firma na to má. Protože bez těch lidí a bez pracovníků ta firma zajde.