Ač v rámci všech 69 uvedených opatření nastaly více či méně významné posuny v plnění, priority plánu byly do značné míry poznamenány vnějšími vlivy, jako jsou především energetická krize spojená s růstem cen a také ruská agrese na Ukrajině, které zcela mění pohled na plyn jako přechodný ekologický zdroj energie. Dokument proto po roce doznává podstatných změn a aktualizace Klimatického plánu sleduje nově jako hlavní prioritu snahu maximálně vyvázat českou metropoli ze závislosti na zemním plynu z Ruska.

Hlavní motivací pro přijetí Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 je od začátku idea klimatické odpovědnosti. V tomto směru navazoval na již dříve přijatý Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým se metropole dobrovolně zavázala do roku 2030 snížit hladinu emisí CO2 o 45 % oproti stavu v roce 2010. Do roku 2050 mělo město dle původních očekávání dosáhnout nulových emisí.

„Energetická krize tady byla ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Válka ale stávající problémy zdůraznila – každému je jasné, že Praha se nemůže spoléhat na zemní plyn z Ruska ani další fosilní paliva z této oblasti. Musíme proto hledat alternativní energetické zdroje, případně vlastní zdroje, například bioplyn,“ komentuje situaci náměstek pražského primátora pro oblast bezpečnosti, infrastruktury a životního prostředí Petr Hlubuček.  „Teď vidíme, že rozhodnutí začít Prahu odklánět od fosilních paliv bylo prozíravé – díky tomu máme nyní náskok oproti zbytku republiky. Klimatický plán ve své schválené podobě z loňského roku ale musí v tomto směru doznat dalších aktualizací. Hlavní motivací je nově snížit závislost na ruském plynu a posunout tak Prahu k energeticky soběstačné metropoli. Vzhledem ke skokovému zvýšení cen zemního plynu podnikáme kroky, které ve střednědobém horizontu zamezí pádu mnoha Pražanů do energetické chudoby,“ dodává.