Hnutí PRO kraj je hluboce znepokojeno intenzivním tlakem těžařů, odborových předáků a některých politiků na změnu, popř. zrušení vládního usnesení č. 444/91 v souvislosti s právě projednávanou aktualizaci Státní energetické koncepce.
Územní ekologické limity v SHP byly Pithartovou vládou stanoveny jako nepřekročitelné hranice pro povrchovou těžbu uhlí a jako vládní záruka dotčeným obcím a městům, že jejich existence již nebude ohrožována. Staly se také nenahraditelným nástrojem územního plánování a rozvoje sídel nacházejících se v dobývacích prostorech a chráněných ložiskových územích.
Stanovením limitů dala vláda v roce 1991 jasně najevo, že energetická politika státu se napříště musí vždy podřídit limitům přípustné ekologické zátěže území a jeho obyvatel, že převažujícím veřejným zájmem v Podkrušnohoří je zachovat zbytky osídlení a krajiny jako nezbytnou podmínku budoucí obnovy zdevastovaného regionu. Příznivci prolomení limitů se dnes snaží tento předpoklad znevažovat a vysvětlují jej zcela opačně. Za tímto účelem vytrhují jednotlivé aspekty z kontextu a snaží se je vydávat za zásadní. V posledních týdnech je to především problematika zaměstnanosti. Ze všech stran slyšíme polopravdy i vyložené lži o tom, že v případě neprolomení limitů přibydou tisíce nezaměstnaných. Přitom Mostecká uhelná společnost a z ní vzešlé společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická propustily v posledních 18 letech 90 % svých původních zaměstnanců, což představuje cca 15.000 lidí. Velkolom ČSA, který by v případě zachování limitů ukončil povrchovou těžbu někdy v roce 2023, dnes zaměstnává cca 800 pracovníků. Tito lidé se však o práci vůbec bát nemusí. Mohou totiž plynule přecházet do činností spojených s obnovou krajiny a vytvářením nových pracovních příležitostí v oborech využívajících potenciál obnovované krajiny. Náklady na jejich práci by přitom nijak nezatěžovaly státní rozpočet, byly by totiž hrazeny ze speciálního sociálního fondu financovaného ze zvýšených odvodů těžebních společností z ceny vytěženého nerostu.
Považujeme za nutné připomenout, že limity byly stanoveny s ohledem na to, aby povrchová těžba mohla být ukončována postupně, a to podle jednotlivých těžebních lokalit v horizontu 30 až 50 let od roku 1991. Všichni tak měli a stále mají dostatek času reagovat na závěry obsažené v usnesení vlády č. 444/91.
Limity jsou zakotveny také v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje, které byly schváleny v roce 2012.
Hnutí PRO kraj žádá všechny odpovědné činitele, aby plně respektovali těžební limity dle usn. vlády č. 444/91 jako trvalou normu, díky níž bude možné i nadále obnovovat a rozvíjet všestranný život v dlouhodobě devastovaných oblastech Podkrušnohoří. Dle našeho názoru nepominuly žádné z důvodů, pro které byly limity v roce 1991 stanoveny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: hnutí PRO