Hovorka (KDU-ČSL): Je tristní, že stát důsledně kontroluje prošlé autolékárničky, ale muniční sklady ne

10.02.2015 21:15

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny dne 10. 2. 2015

Hovorka (KDU-ČSL): Je tristní, že stát důsledně kontroluje prošlé autolékárničky, ale muniční sklady ne
Foto: Archiv LH
Popisek: Ludvík Hovorka

Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, zabýval jsem se touto kauzou a byl jsem také přítomen na jednání petičního výboru a shledal jsem, že dle mého názoru stát selhal minimálně v těchto záležitostech:

Za prvé. Udělování licencí k nakládání s vojenským materiálem.

Za druhé. Kontrola dodržování podmínek stanovených v těchto licencích.

Za třetí. Kontrola dodržování podmínek stanovených v nájemních smlouvách.

Za čtvrté. Vyžadování aktuálních přehledů o množství a povaze skladované munice.

Za páté. Při výkonu státního stavebního dozoru při povolování výrobního provozu recyklace raketového paliva zamlčením podstatných skutečností.

Za šesté. Při výkonu správy majetku, protože z neznámých důvodů stát povolil převod majetku několika velkých pozemků pod některými objekty jednomu nájemci těchto objektů.

V této souvislosti si dovolím položit několik otázek pánům ministrům obrany a vnitra.

Za prvé. Kdo bude ve výsledku správcem areálu Vrbětice a jaký bude jeho další osud? Předpokládá se, že tedy zůstane tento areál pod správou Vojenského technického ústavu nebo bude spravován obecně státem? Nebo se předpokládá jeho privatizace nebo převod na obce?, protože i tato záležitost byla v minulosti diskutována a obcím, pokud vím, tato nabídka předběžně učiněna byla.

Za druhé. Dále prosím o vysvětlení, proč stát umožnil převod některých pozemků na soukromou firmu Excalibur a co s tím vláda nyní udělá. Nejsou to malé pozemky a chtěl bych vědět, pokud se tedy jedná o pozemek důležitý pro obranu státu, jak se k tomu vláda postaví, že několik objektů v tomto areálu je vlastně převedeno do majetku soukromé firmy.

Za třetí. Jak je možné, že při stavebním řízení ve věci povolení zkušebního provozu recyklace raketového paliva byla zamlčena skutečnost, že v bezprostřední blízkosti výrobního areálu byla a je dosud skladována munice ve značném rozsahu? Tyto skutečnosti, podotýkám, byly zamlčeny. Čili podle mého názoru toto stavební povolení bylo vydáno protiprávně.

Za čtvrté. Zruší stát stavební povolení zkušebního provozu recyklace raketového paliva?

Za páté. Kam bude provoz recyklace raketového paliva z areálu přemístěn?

To jsou mé otázky. Nyní si dovolím ještě komentář.

Chci zdůraznit, že v diskusích se dosud možná záměrně nemluví o všech firmách, které v areálu působí. V roce 2010 sepsali občané Vrbětic petici proti výstavbě závodu na recyklaci raketového paliva v areálu muničního areálu (?skladu), protože zastupitelstvo obce Vlachovice - Vrbětice nebylo o tomto záměru informováno včas a podrobně. Přestože zastupitelstvo podalo námitky proti stavbě uvedeného závodu, k námitkám obce nebylo přihlédnuto. V současné době se o závodu Bochemie mluví snad jenom v souvislosti s možnými škodami kvůli vynucené odstávce výroby. Pokud probíhají diskuse o nutnosti odvezení munice, pak zdůrazňuji, že nutno brát v úvahu nejenom vlastní munici, ale i veškeré nebezpečné látky, které jsou nebo byly součástí munice, tedy i chloristan amonný a raketové palivo, bývalého muničního skladu navezené za účelem recyklace.

Dovoluji si rovněž upozornit na skutečnost, že kvůli bezpečnosti byla uzavřena komunikace z obce Lipová, která je pro místní občany velmi důležitá, a v důsledku toho jim při vynucených objížďkách vznikají významné náklady. Stejně tak se lidé nedostanou do svých lesů, protože celé okolí skladu je plné nevybuchlé munice po explozi skladu. O těchto skutečnostech se moc nemluví a zůstávají na okraji zájmu sdělovacích prostředků.

Na druhé straně ovšem společnost, která má sídlo v Holandsku - její konkrétní majitel je utajen, respektive není znám - neúnavně a velmi důrazně upozorňuje, že ukončení výroby recyklace raketového paliva by bylo zlým signálem pro naše partnery v NATO a že utrpěla významnou ztrátu. Místní lidé žijící v chudém kraji utrpěli škody na majetku a rovněž psychická traumata. Z pohledu občana ale není možné měřit dvojím metrem. Místní lidé možná nevyčíslí ztráty na miliardy stejně jako firma Bochemie, která nemá žádný vztah k regionu a má pouze své podnikatelské záměry. Lidé z postižených obcí si ale zaslouží slušné a rovné zacházení. Stovky vojáků kolem muničního skladu určitě nejsou jenom kvůli přání místních obyvatel, ač se to někteří představitelé armády a někteří politici takto snaží vysvětlovat. Je pravdou, že lidé se nyní cítí bezpečněji, ale Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra zřejmě moc dobře ví, proč tento areál tak pečlivě střeží.

Je zřejmé, že zájemci o povolení recyklace chloristanu amonného z raketového paliva nejednali otevřeně. Záměrně potenciální nebezpečnost výrobního procesu zlehčovali a nikdy nevysvětlili, proč si zvolili právě tuto dopravně absolutně nevýhodnou lokalitu, když jejich výrobní proces je podle jejich názoru zcela bezpečný a nepředstavuje pro občany a životní prostředí údajně žádné riziko.

Je nanejvýš žádoucí, aby představitelé firmy Bochemie sdělili, kdo je skutečným majitelem společnosti a jakým finančním přínosem je recyklace raketového paliva ve Vrběticích pro náš stát a proč firma opakovaně neuvedla ve svých bezpečnostních zprávách, že se v bezprostřední blízkosti výrobních objektů skladuje munice ve značném rozsahu, protože pak se jedná o značnou kombinaci rizik. Zatím se celou dobu vzniku kauzy řeší munice, ale nyní se zřejmě stane tématem číslo jedna výrobní závod Bochemie. Zřejmě firma doufá plně v obnovení svého provozu a bude poukazovat na nemožnost dodržení plnění zakázky pro německou armádu.

Bohužel je tristní, že náš stát, který velmi důsledně kontroluje a pokutuje své občany, jestli nevozí ve svých autech prošlé autolékárničky, nekontroluje muniční sklady soukromých osob, které se staly nástrojem obecného ohrožení tisíců lidí. A aby to nebylo málo, stát prostřednictvím svého úřadu ve stavebním řízení povolí jedinečnou a potenciálně nebezpečnou technologii v areálu napěchovaném municí firmě s neznámým vlastníkem, která má sídlo v Holandsku, přičemž okolnosti skladované munice v bezprostřední blízkosti výrobního objektu ve stavebním řízení taktně zamlčí.

Muniční areál ve Vrběticích je dnes již pouze zčásti státním majetkem, protože došlo k převodu několika významných velkých pozemků na soukromou firmu. Místní samospráva ani Zlínský kraj nemohly zásadním způsobem ovlivnit chod věcí v areálu. Vše, co se tady v tomto území odehrálo, bylo od počátku a plně v režii státem kontrolovaných subjektů a institucí včetně veškerého podnikání privátních firem v areálu. Výbuch muničního skladu, který zabíjel, vznikl naprostým bezbřehým ignorováním bezpečnostních předpisů a norem. Zde je třeba uvést, že například místní samosprávy si něco podobného ve vztahu k dodržování zákonů a vyhlášek nemohou dovolit.

V daném případě stát selhal, a proto musí toto selhání napravit.

Místní lidé věděli o tom, že armáda již nepůsobí ve vrbětickém areálu a zároveň pevně důvěřovali státu, že se řádně stará o jejich bezpečí a také řádně hospodaří se svým majetkem.

Souhrnná zpráva, podaná formou petice petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poukázala na závažná pochybení státu. Dotčená ministerstva nevykonávala svůj dozor řádně a nezabránila nedodržování a naprostému ignorování bezpečnostních předpisů a norem. Důsledkem toho je neúnosná kumulace rizik, která tak přímo ohrožuje životy a majetky místních občanů.

Doporučuji vládě, aby jménem státu uznala svou odpovědnost a aktivně se v duchu toho, co zde říkám, podílela na obnovení důvěry místních občanů ve státní instituce. Cením si osobní statečnosti a nasazení místních občanů, kteří přišli mezi nás a na petičním výboru přednesli svoji zprávu. Každý z vás měl možnost se na vlastní oči přesvědčit o důvěře petentů, že jejich argumenty budou Poslaneckou sněmovnou a státem vyslyšeny a respektovány.

A já si ze všech těch důvodů, které jsem zde uvedl, dovoluji navrhnout toto usnesení:

Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby zajistila

1. odvoz veškerého nebezpečného materiálu, munice, chloristanu amonného i raketového paliva z areálu muničních skladů ve Vrběticích;

2. ustanovila vládního zmocněnce k dozoru nad bezpečným odvozem veškerého nebezpečného materiálu z areálu muničního skladu ve Vrběticích;

3. zajistila vyšetření konkrétní odpovědnosti právnických a fyzických osob za pochybení, která vedla k explozím skladované munice a zajistila vymáhání nákladů na zásah bezpečnostních jednotek a odvoz nebezpečného materiálu po odpovědných firmách;

4. zajistila přezkoumání pochybení vojenského stavebního úřadu při vydání stavebního povolení ke zkušebnímu provozu recyklačního závodu raketového paliva v areálu v bezprostřední blízkosti skladu s velkým množstvím munice;

5. předložila systémová nápravná legislativní opatření k udělování licencí k nakládání s vojenským materiálem a municí, k zajištění řádného státního dozoru a účinné kontroly;

6. zajistila souhrnnou inventarizaci jednorázových škod na majetku fyzických i právnických osob, postižených následky výbuchů muničního skladu a řádnou evidenci všech omezení hospodářské činnosti v uzavřených oblastech pro potřebu stanovení výše škody občanům postižených obcí;

7. zajistila vyplacení jednorázových kompenzací za psychické strádání a škodu na majetku fyzických osob, postižených přímými následky výbuchu muničního skladu.

K posledním dvěma návrhům si dovoluji jenom říci, že zajisté máte v čerstvé paměti případ havárie mostu ve Studénce, kdy do dnešního dne nebyla stanovena konkrétní odpovědnost za havárii, to znamená, že ani komerční pojišťovny dosud nevyplatily žádné odškodnění. Předpokládám, že může nastat podobná situace, a proto by se stát měl postavit čelem k odškodnění lidí, protože pokud to bude jenom na komerčních pojišťovnách, tak do vyšetření celého případu zřejmě komerční pojišťovny těmto občanům neposkytnou vůbec nic.

Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hejtman Grolich: 15 milionů na domácí hospicovou a paliativní péči. Protože to je důležité

20:18 Hejtman Grolich: 15 milionů na domácí hospicovou a paliativní péči. Protože to je důležité

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke smrti a umírání.