Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady poměrně obsáhle zdůvodňoval, proč ten návrh je připraven špatně, jaké jsou hlavní důvody, proč není možné tento zákon přijmout, resp. proč je nutno ho zamítnout. Já se nyní pokusím stručně shrnout ty hlavní důvody.

Novela zákona o zdravotních službách, která má zprovoznit národní zdravotnický informační systém, je ve zřejmém rozporu s Ústavou České republiky, s Evropskou směrnicí č. 95/46/ES i se zákonem 365/2000 Sb., o informačních systémech ve veřejné správě. Konečná podoba vytvářené databáze není známa a není tedy možno posoudit ochranu jednotlivých citlivých údajů. Nelze schválit prázdnou slupku a ponechat na ministerstvu a na Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, aby si libovolné databáze stavělo a využívalo podle svého uvážení a bez dodržení pravidel pro informační systémy veřejné správy. Proto jsem předložil návrh na zamítnutí tohoto zákona.

Za prvé se zmíním o testu ústavnosti a odkazuji na stanovisko Parlamentního institutu, které jsem zde citoval v rámci druhého čtení. Novela zákona o zdravotních službách, tento sněmovní tisk 614, má propojit všechny stávající zdravotnické registry s dalšími nově zaváděnými registry a umožnit tak sběr citlivých dat ze zdravotní dokumentace. Všechny informace o všech občanech České republiky budou shromážděny v jednom jediném místě v Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku a mají být propojeny s rodnými čísly, sociální anamnézou a pracovním zařazením každého občana. Zákon musí jasně stanovit, pro jaké účely je možno sbírat informace a použít informace a současně musí obsahovat dostatečné záruky proti zneužití. Ze zákona ale není zřejmé, jak se bude posuzovat přiměřenost shromažďovaných dat podle Evropské směrnice č. 95/46/ES o ochraně fyzických osob ke stanovenému účelu.

Není zřejmá konečná podoba databáze a není možno proto posoudit, jak budou data chráněna.

České i evropské právo vyžaduje pro jakékoli zpracování dat dodržení principu, že účel každé vytvářené anabáze musí být přesně stanoven. K vytvoření databáze NZIS v souladu s ústavním právem je třeba přijmout parametry technické konkretizace ochrany dat. Jinak nemůže zákonodárce nijak posoudit, zda je zabezpečení dostatečné. Totéž platí pro posouzení přiměřenosti účelu.