Této ideologii se z části podřizuje strategie a taktika. Samozřejmě, musí se podřídit i podmínkám, ve kterých strana působí. Ale pokud se podřídí jen a pouze podmínkám ve kterých působí, bez ohledu na ideologii, ztrácí ze zřetele svůj konečný cíl a stává se stranou čistě oportunistickou.
Jedním z předpokladů úspěchu strany je jednota a kázeň. Dříve se říkalo „monolitní jednota“ a „železná kázeň“. Té se mnozí dovolávají i dnes a mnohdy oprávněně.
Ale jednota a kázeň nejsou tím, co by mělo popírat úlohu jednotlivce. Vrátím se do nedávné minulosti, do doby, kdy byla v SSSR vyhlášená nová politika, politika tzv. Perestrojky a Glasnosti. Tuto politiku v rámci jednoty převzaly většinově všechny státy socialistického tábora a výsledek známe. Uděláme si exkurz na jiný konec planety, do ne tak dávné historie. Zatímco se téměř všechny státy rozhodly následovat SSSR a jednohlasně a s ovacemi ve stoje papouškovaly teze Gorbačova, Fidel Castro „vypověděl kázeň“ a narušil „jednotu“ socialistického bloku. Odmítl jít směrem, který vytyčila klika Gorbačova. Kde je dnes SSSR a další socialistické státy Evropy? A kde je socialistická Kuba? Kuba žije a míří dále cestou socialismu, nejagresivnějšímu impériu navzdory.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV