A že takových Šmudlů v zemích českých je! Nevlastní ovšem ani tak neumyté hrnečky (ty možná taky) jako spíše stovky a tisíce chátrajících staveb.  Nejenže tak porušují zákon, který vlastníkům ukládá starat se o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Nejenže tak bez užitku zvolna spějí ke zkáze i spousty potenciálních bytových prostor, jež pak pohotoví developeři nahrazují zástavbou stále vzácnější zemědělské půdy. Oni ti nezodpovědní vlastníci dostávají do velmi nezáviděníhodné situace i samosprávy měst a obcí. Naštvaným lidem je úplně fuk, že obec nemovitost nevlastní. Tlačí na starostu, ať už konečně s tou či onou ruinou něco udělá, a servítky si přitom neberou.

A tak třeba ve městě, kde jsem zastupitelem, jsme byli nuceni za velké peníze vykoupit secesní stavební skvost, který od bývalého státního podniku zprivatizoval soukromník. Ukousl si ovšem příliš velké sousto. Přeprodal tedy budovu dál a ta pak šla z ruky do ruky, čím dál víc chátrající, přesto vždycky za vyšší cenu, aby si každý nový majitel přišel na své. Nakonec už ji nechtěl nikdo, a aby se předešlo nejhoršímu, bylo nuceno koupit secesní budovu město. Všechny ty „vejvary“ (rozdíl mezi cenou původní a konečnou) a následná rekonstrukce byly tak zaplaceny z veřejných peněz.  A nešlo o jediný případ, i v současnosti radnice řeší další podobný. Jde dokonce o památkově chráněný objekt.

Co si pak myslet, když se jeden dočte, že „Policie varuje majitele domů před „klinikáři““ (LN, 17. 1.), kteří, vyhnáni ze žižkovské Kliniky, se možná rozhlížejí, kterou z dalších zanedbaných a chátrajících nemovitostí v Praze (prý jich má být na sedm tisíc) obsadit?