Podle zákona to musí dělat nejméně čtyři týdny v roce, ale pokud si vás chce udržet a odměnit vás, týden přidá. Vznešeně se tomu říká „sociální výdobytek“ a v celém euroatlantickém kulturním a ekonomickém okruhu se to už dávno bere jako samozřejmost. Až na to, že to neplatí pro všechny.

Živnostníci na dovolenou nárok nemají. Respektive mohou mít „dovolenou“ třeba celý rok, ale musejí si ji hradit ze svého. Měsíc placeného volna jim zadarmo nikdo nedá. Když se majitel pekárny, řezník, truhlář nebo hospodský rozhodne, že chce jet v létě na dva týdny k moři nebo na chalupu, má jen dvě možnosti. Buď zavře krám či dílnu, ale pak nebude mít ty dva týdny zisk, nebo si za sebe najde záskok, ale ten zase musí zaplatit. A nehádejme se o to, že je ten „záskok“ často někdo z rodiny.