Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení paní senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o pozicích vlády a programu neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád členských států EU, které se bude konat ve dnech 23. a 24. dubna v Nikósii na Kypru. Zasedání začne pracovní večeří, na které budou diskutována aktuální geopolitická témata s důrazem na vývoj na Blízkém východě a na Ukrajině. Očekává se, že se online připojí i prezident Zelenskyj. Druhý den dopoledne je na agendě bod k budoucímu víceletému rozpočtu EU, který byl přesunut z březnové řádné Evropské rady. Na závěr proběhne pracovní oběd se zeměmi jižního sousedství EU. Není plánováno přijetí žádného písemného výstupu. Podklad pro předsedu vlády bude diskutován členy vlády na výboru pro EU na vládní úrovni v pondělí 20. dubna 2026.

Nyní podrobněji k jednotlivým bodům.

Aktuální geopolitická témata. Současná eskalace konfliktu v Íránu prohlubuje nestabilitu na globálních energetických trzích, a to zejména kvůli narušení klíčových přepravních tras v oblasti Hormuzského průlivu. To má dopad i na Evropu. Diskuze lídrů se zaměří na podporu stability na Blízkém východě a roli EU v regionu, na řešení dopadů konfliktu na EU, a rovněž, to se týká i případných opatření na úrovni EU ke stabilizaci dodávek energetických surovin a zajištění dostupných cen energií. V tomto kontextu plánuje Evropská komise 22. dubna zveřejnit soubor doporučení. Zatím by se podle dostupných informací mělo jednat pouze o nelegislativní opatření, ale v závislosti na dalším vývoji situace není vyloučeno ani přijetí cílené legislativy.

Vláda České republiky podporuje koordinovaný evropský přístup k řešení dopadů současné geopolitické situace na energetický trh EU. Vláda České republiky dlouhodobě považuje téma vysokých cen energií a nutnost zajištění energetické bezpečnosti za prioritní.

Předseda vlády zaslal v této věci 2. dubna předsedkyni Evropské komise a všem členům Evropské rady dopis, který přináší konkrétní návrhy ke stabilizaci cen energií vycházejících z potřeb české ekonomiky a byznysu. Vláda České republiky v tomto kontextu dlouhodobě upozorňuje na negativní dopady fungování systému EU ETS, na ceny energií a požaduje cílená opatření, která podpoří energeticky náročný průmysl, například formou dodatečné alokace bezplatných emisních povolenek. Dále proběhne diskuse o Ukrajině v kontextu pokračujícího úsilí o dosažení spravedlivého míru. K jednání se formou videokonference krátce připojí i ukrajinský prezident Zelenskyj. Očekávaným tématem je realizace finanční půjčky Ukrajině, která byla schválena na prosincové Evropské radě, nicméně zatím nebyla realizovaná z důvodu přetrvávající blokace Maďarskem. Vláda České republiky možnost realizace finanční půjčky Ukrajině podporuje, ačkoliv se příslušné posílené spolupráce neúčastní a neponese žádné finanční závazky spojené s její realizací. Vláda i nadále plně podporuje snahu o dosažení míru na Ukrajině pod vedením Spojených států amerických.

Víceletý finanční rámec. Lídři si vymění názory k příštímu dlouhodobému rozpočtu Evropské unie, neboli víceletému finančnímu rámci pro období 2028-2034. Bude se jednat o strategickou diskuzi lídrů zaměřenou na témata spojená s podporou konkurenceschopnosti Evropy. První debata o celém vyjednávacím balíčku s konkrétními částkami se očekává až na formální Evropské radě v červnu. Cílem předsedy Evropské rady je dosáhnout konečné dohody o příštím víceletém finančním rámci do konce letošního roku. Vláda České republiky bude ve vyjednávání o unijním rozpočtu klást důraz na zachování kontinuity silných tradičních politik, tedy koheze a zemědělství, které jsou potřebné k řádnému fungování vnitřního trhu Evropské unie. Současně vláda České republiky podporuje zaměření rozpočtu na podporu konkurenceschopnosti s důrazem na podporu průmyslu, budování infrastruktury a posilování bezpečnosti díky investicím do boje proti nelegální migraci, obranného průmyslu a vojenské mobility.

Klíčové z pohledu České republiky bude zajistit, aby navržený evropský fond konkurenceschopnosti a další centrálně řízené programy přinesly prospěch Unii jako celku a všechny členské státy z nich byly schopné adekvátně čerpat. Vláda České republiky dále nesouhlasí s přílišným posilováním role Komise v řízení rozpočtu a podporuje posílení role členských států v Radě EU. Vláda České republiky prosazuje co nejnižší administrativní zátěž a jednoduchý stabilní systém vlastních zdrojů založených primárně na hrubém národním důchodu.

Jižní sousedství. Na závěr summitu proběhne pracovní oběd se zástupci jižního sousedství EU, tedy zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Téma spolupráce s jižními sousedstvími si zvolilo jako svou prioritu aktuální kyperské předsednictví. Na jednání by měl být politicky potvrzen první akční plán, který uvádí do praxe na podzim vydaný Pakt pro Středomoří. Ten je novým strategickým rámcem Evropské unie pro spolupráci se zeměmi středomořského regionu. Vláda České republiky oceňuje zahrnutí bezpečnosti, připravenosti a migrace jako jednoho z klíčových pilířů Paktu pro Středomoří. Spolupráce se zeměmi ve Středomoří je klíčová v našem úsilí o lepší boj proti nelegální migraci. Zásadní je zde posílení schopnosti EU vyhošťovat osoby bez nároku na azyl do třetích zemí. Vláda České republiky rovněž podporuje prohlubování hospodářských vztahů s regionem, které stýkají značný potenciál pro další rozvoj, včetně nových příležitostí pro český export a investice.

Tolik stručně k tématům nadcházejícího neformálního summitu EU na Kypru. Děkuji za vaši pozornost.

Mgr. Igor Červený

• AUTO
• ministr živ. prostředí

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Psali jsme:

Poslankyně se neudržela při sledování Pavlova Koláře na Seznamu

Je to tu: „Vyjděte do ulic za Českou televizi.“ Výzva

Mráz přichází z Bruselu. Ivan Hoffman o budoucnosti po pádu Orbána

Nerudová se brání výsměchu a mluví o impotenci