Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane premiére, dnes tu opět stojíme u prodloužení nouzového stavu. Již jsme to tu slyšeli nejméně stokrát nebo alespoň mně to tak připadá. Nyní se dozvídáme, že svobodu omezující nařízení byla vlastně k ničemu. Zavřeli jste sjezdovky a nyní říkáte, že to vlastně nemělo žádný smysl, protože byly otevřené okresy. Tudíž jste nechali zlikvidovat živnostníky a nyní jste v podstatě veřejně přiznali, že to žádný efekt nemělo. Dozvídáme se, že spousta věcí byla v podstatě k ničemu. Myslím tím i nošení roušek. Dnes se musí nosit rouška, resp. dnes už tedy respirátor i venku na ulici, kde není ani živáček, místo toho, abyste lidi nechali zdravě dýchat. Přiznali jste tedy, že jsme tady rok nosili roušky a v podstatě ta ochrana byla téměř nulová nebo žádná nebo minimální.

Nechali jste živnostníky zkrachovat a naučili jste je svými opatřeními lhát a podvádět, naučili jste živnostníky pracovat načerno. To vše díky vašim zákazům a nařízením, kterým velice nesmyslným. Např. to, že momentálně musíte při vjezdu do okresu mít potvrzení na papíře, kam jedete, ale zároveň jste zakázali prodej papíru, jelikož jsou zavřená papírnictví a papír si nelze koupit ani v běžném supermarketu, což je naprosto nesmyslné a velmi úsměvné.

Dále, nechali jste děti již rok doma. Rok neviděly své kamarády, neznají žádný režim a mohou v podstatě každý den sedět pouze doma a zavolat si se svým kamarádem pouze přes telefon. Již několikrát jste zde slibovali, že otevřete školy. Místo toho jste uvěznili doma i ty nejmenší. Mluvím o dětech z mateřské školky, mluvím o dětech prvního stupně, když jste je nechali pár týdnů chodit do školy, myslím první, druhou třídu, a pak jste je opět nechali doma. Neumožnili jste studentům se řádně připravit na maturitu a tak část maturity jste raději zrušili.