Tradičně tak zůstala stranou témata jako úspora miliard korun občanům, škodlivý vliv dotační politiky EU anebo omezení přemíry regulací. Jestliže tedy Jiří Payne na konferenci nakousl tak ostré téma, jako banány a Evropská unie, nemohlo to zůstat bez odezvy. Pojďme se tedy podívat na problematiku banánů zblízka.

Banánová válka

Počátky tzv. banánové války sahají do roku 1993, kdy se Evropská unie rozhodla zvýhodnit producenty z vybraných oblastí – Afriky, Karibiku a Pacifiku. Diskriminovány zůstaly ostatní území, zejména americký kontinent, což vyvolalo konflikt mezi EU a USA, následovanými dalšími státy. Nechci zde zacházet do přílišných detailů, ale je třeba vypíchnout, že kvůli omezením na dovoz banánů se USA a EU přely u několika mezinárodních institucí a spor o banánový režim se táhl 8 let. Za zmínku ještě stojí, že Evropští dovozci zboží do Spojených států byli v odvetných opatřeních poškozeni cly na jejich výrobky ve výši necelých 200 milionů dolarů ročně.

Dotace pro ekonomicky slabší dovozce

Přestože i po smírčí dohodě zůstalo zvýhodnění pro Karibik, Afriku a Pacifik a tato území nemusela z banánů odvádět clo, američtí dovozci si udrželi výsadní postavení. Evropská komise tedy přišla s řešením, založeným na principu – když nedokáží konkurovat, měli by dostat alespoň dotace. Během čtyrletého období 1999-2003 pomohl Evropský daňový poplatník částkou 216 milionů eur, z nichž většinovou část 51 % obdržely Návětrné ostrovy.