Írán po zahájení bojů ohrožuje lodní dopravu a prakticky znemožnil průjezd Hormuzským průlivem. Podle stanice Al Jazeera nyní vytvořil systém, který má regulovat lodní dopravu v průlivu podle vztahů jednotlivých zemí s Teheránem, informovala agentura TASS.

Všechny státy mají být rozděleny do tří kategorií: přátelské, neutrální a nepřátelské. Každá z těchto skupin by pak měla mít jiné podmínky pro využívání průlivu.

Nepřátelské země by podle íránského plánu neměly mít možnost Hormuzský průliv vůbec využívat.

Neutrální státy by sice mohly svými loděmi průlivem proplouvat, ale pouze za cenu vysokých poplatků.

Naopak přátelské země by měly mít průjezd zcela zdarma a bez omezení.

„Tím, že Teherán rozlišuje mezi státy na základě jejich politické orientace, současně prokazuje svou trvalou schopnost kontrolovat přístup, odměňuje spřátelené státy a dává Washingtonu najevo, že úplné znovuotevření zůstává podmíněno politickým ústupkem,“ píše Al Jazeera.

Spojené státy americké a Izrael zaútočily na Írán 28. února. Írán odpověděl útoky na Izrael a americké vojenské základny na Blízkém východě. Následná eskalace vedla k faktické blokádě Hormuzského průlivu, který je důležitý pro vývoz ropy a zkapalněného plynu ze zemí Perského zálivu. Konflikt na Blízkém východě tak v důsledku vedl k omezení produkce i exportu ropy v regionu.

Omezení provozu v průlivu zasáhlo zejména Evropu, která je na dovozu energií z regionu zčásti závislá. Pokles exportu ropy a plynu vedl k nárůstu cen energií a vyvolal obavy z hospodářské krize.

Více než 40 zemí proto vytvořilo mezinárodní koalici, jejímž cílem je po odeznění nejhorší fáze konfliktu zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu, informoval server Euronews. Koalice chce využít diplomatické a ekonomické prostředky, včetně možných nových sankcí proti Íránu, aby obnovila bezpečný průchod lodí.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že Írán prakticky „drží světovou ekonomiku jako rukojmí“, protože téměř úplné uzavření průlivu způsobilo problémy s dodávkami plynu, leteckého paliva, hnojiv a růst životních nákladů.

Diplomatické řešení podpořila i Evropská unie v čele s Kajou Kallasovou, která vyzvala k obnovení svobodné plavby.

Itálie, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty navrhly vytvoření humanitárního koridoru pro přepravu hnojiv, aby se předešlo potravinové krizi.

Bahrajn se mezitím Radě bezpečnosti OSN chystá předložit návrh rezoluce o ochraně obchodní plavby v průlivu. Návrh sice neobsahuje výzvu k vojenskému zásahu, ale počítá s tím, že státy by mohly použít „všechny nezbytné prostředky“ k zajištění bezpečného průjezdu lodí.

Psali jsme:

„Vyrob mi kompro.“ Jakl: Minář a zákulisí kauz, o kterých se nemluví

Ivan Noveský: Kuchařka sebeobrany měst, obcí a občanů na obranu životního prostředí před větrníky

„Nejhorší krize NATO.“ Trump přitvrzuje, hlasy z Bidenovy éry křičí

Jiří Kobza: Pokrytectví dnešní doby si nezadá s goebbelsovskou propagandou nacistů