V dnešní době je situace diametrálně odlišná. Dále v důsledku zahraniční migrace, propuštěných či amnestovaných vězňů a dalších lidí, často společensky nepřizpůsobivých, kteří přišli o byt. Významný dopad na zvyšování množství lidí bez domova měla především »zlodějská« privatizace podniků a zrušení podnikových ubytoven, kde mnohokrát bydleli lidé, kteří pracovali na stavbách.
Bezdomovců je v České republice kolem třiceti tisíc. Nicméně toto číslo stále dramaticky narůstá s tím, jak postupně přicházejí těžké sociální podmínky, a tak vážné problémy hrozí i dalším občanům. Bezdomovectvím je v České republice ohroženo až sto tisíc lidí, kde nejvíce postiženou kategorií jsou lidé nad 65 let. Na ulici se dnes může ocitnout opravdu každý, kdo se dostane do svízelné situace, a že to není těžké. Tím spíše, když vláda aktivně pracuje na zvýšení počtu lidí pod hranicí chudoby a lidí bez domova. Zcela nefunguje sociální systém politiky státu a neblýská se na lepší časy. Zajištěním ochrany v tomto ohledu je Listina základních práv a svobod, která prohlašuje právo na zajištění »základních životních podmínek«, přičemž nedokládá precizní definici výše uvedeného pojmu a ani právo na bydlení. Nový občanský zákoník, který vešel v účinnost 1. ledna 2014, se řešením otázky bezdomovectví ani sociálního bydlení vůbec nezabývá.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Janeček