Tento institut se objevil v české legislativě po zrušení centrálně řízené mzdové politiky ze strany státu. Je definován jako minimální ocenění závislé práce, které musí zaměstnavatel zaměstnanci přiznat. Vedle toho má v české legislativě ještě další funkci a sice jako výchozí základ pro stanovení minimální výše odvodů na zdravotní pojištění pro OSVČ.

Pravicové vlády se dlouhodobě snažily brzdit valorizaci minimální mzdy, měly k tomuto postupu více důvodů. Společným jmenovatelem těchto důvodů je podpora milionu OSVČ a dalších podnikatelů. Na tuto politiku naopak dlouhodobě doplácejí zaměstnanci a jejich rodiny a především stát.

Prvním důvodem je již citovaná platba zdravotního pojištění jak skutečných podnikatelů či dalších statisíců osob pracujících na tzv. „švarcsystém“, kteří díky nákladovým paušálům a dalším podvodům neplatí daně a s tím související odpovídající výši zdravotního pojištění. Právě výše minimální mzdy určuje pro tuto armádu „podnikatelů“ minimální výši zdravotního pojištění jako součásti veřejných rozpočtů.