Janeček (KSČM): Ze života se většině národa stal boj o holé přežití

17.12.2013 8:50 | Zprávy

Společenský převrat v roce 1989 přinesl kromě řady jiných zásadních změn ve společnosti i systémový kolaps a zánik řady velkých průmyslových firem.

Janeček (KSČM): Ze života se většině národa stal boj o holé přežití
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto

Tyto kolapsy byly řízeny ze zahraničí s cílem likvidace nežádoucí významné konkurence. Jako metoda se použil institut kuponové privatizace, všemu tomu žehnali tehdejší nejvyšší političtí činitelé, kteří na to konto dokonce vyhráli volby, tak to dokázali občanům prodat. Heslem bylo raději potenciální krach než aby v hospodaření pokračoval dále stát. Tehdejší heslo, že jedině  skutečný vlastník se může dobře postarat o svůj majetek se dnes stává v hospodách vtipem týdne.

Jedním z mnoha katastrofálních dopadů tohoto nevratného kroku je skutečnost, že na základě zániku velkých firem, jejich transformace, dislokace do jiných regionů  a dalších vymožeností tohoto procesu nastala velká nejistota v řadách zaměstnanců. Statisíce zaměstnanců, kteří přišli o práci, stáli před rozhodnutím co dále.

Jedním z motorů klasického kapitalismu je podle Marxe mobilita obyvatel, jejich stěhování za prací několikrát za život. V klasickém kapitalistickém státě, který prošel všemi vývojovými stádii kapitalismu, je rozvinut trh s byty, s domy a podobně. Občané berou jako samozřejmost to že se stěhují za prací, maximálně to berou jako nutné zlo.
Rozvinutý kapitalismus také minimalizuje riziko frekvence krachů větších firem, takže to riziko stěhování zase není tak velké.

Naši pionýři tržního kapitalismu předminulého století zřejmě vůbec netušili /nebo to naopak tušili moc dobře/, že zánik firem, které tento přechod o 150 let nazpět vyvolal, přinese velký problém s pracovní sílou.

Obyvatelé tohoto státu  již svojí mentalitou jsou zvyklí na to, že ve většině případů prožijí celý život na jednom místě a neradi se stěhují. Navíc po revoluci absolutně neexistoval trh s byty.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Pavel Janeček

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

K čemu přesně je vlastně europarlament?

Sama tvrdíte, že třeba i přes negativní stanovisko EP, se EK sněží prosadit v Radě své. Proč má EK vlastně takové pravomoci něco prosazovat, když ji na rozdíl od vás poslanců nevolí lidé? Není to nefér? Nejde s tím něco udělat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bartoš (Piráti): Ministr Výborný neříká pravdu. Může způsobit škodu až 10 miliard

16:14 Bartoš (Piráti): Ministr Výborný neříká pravdu. Může způsobit škodu až 10 miliard

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k dotacím pro Agrofert.