Na účet několika vteřin, či minut pyrotechnické zábavy je nutno připočítat, kromě pořizovacích nákladů, zranění účastníků, poškození majetku, kontaminaci ovzduší, pozemků i vod jedovatými chemikáliemi, poranění, zmrzačení, a smrt nevinných zvířat.

V noci ze Silvestra 2010 v městečku Beebe v Arkansasu stále padaly z nebe stovky mrtvých ptáků, hlavně vlhovců červenokřídlých. V krátké době zahynulo cca 5 000 ptáků. Příčinou masového úhynu ptáků nebyla apokalypsa, ani Boží znamení. Příčinou byl ohňostroj. V Praze mají podobnou zkušenost. Do slavícího davu padaly smrtelně zraněné labutě. Po explozích petard a ohňostrojů vzlétly a potmě narazily do drátů trolejového vedení. Každoročně po silvestrovských oslavách přijímají záchranné stanice živočichů poraněná a zmrzačená zvířata, hlavně ptáky. Ve skutečnosti nevíme, kolik zvířat je každý rok zraněno a uhyne následkem šoku a panického úprku před pyrotechnickou zábavou nejen na Nový rok.

Exploze dosahují hodnot 190 dB a pro citlivé smysly zvířat jsou nepříjemné až bolestivé. Psi a kočky v šoku prchají, lehko se zaběhnou, zraní, vběhnou pod auto. Milovníci zvířat, kteří se pohoršují na týráním zvířátek, si ale v pohodě odpalují petardy v parku, u rybníka, v přírodě. Chovatelé hospodářských zvířat zaznamenávají po používání petard a konání ohňostrojů zvýšený stres hospodářských zvířat: poplašení, poranění, zmetání plodu u dobytka, snížení snůšky vajec, stáda na útěku. V době hnízdění a mláďat je pyrotechnika obzvlášť nebezpečná. Vyplašení ptačí rodiče se nemusí vrátit na hnízdo. Pokud někdo namítá, že při bouřce také hřmí a blýská, má pravdu, ale zvířata bouřku cítí předem, a připraví se na ni.