Po svém odchodu z vysoké politiky jsem jí přestal aktivně komentovat a dobrovolně přešel do ústraní, abych mohl nerušeně pracovat na svých neziskových a protikorupčních aktivitách. Nicméně události v pravoslavné církvi posledních dní mne nutí ukázat na to, co dokáží mocenské a miliardové  finanční zájmy i v tak bohulibé organizaci jako je církev.  Chci ze svého pohledu poodhalit aktivity, které jsou podle mne odezvou církevních restitucí a možnosti sáhnout si na miliardy z nich. Pohledu na propojení na zahraniční zpravodajské a mocenské zájmy. Pro nezaujatého pozorovatel souvislosti, které ho jinak nemohou napadnout.

 

Hladové čekání na miliardu

 

Republikou hýbou vášně spojené s církevními restitucemi a existuje mnoho argumentů pro i proti. Pro les nejsou vidět stromy.  I Pravoslavná církev začne v brzké dobé dostávat od státu vyplácenou přes miliardu sto milionů korun. Před  více jak rokem  jsem začal aktivně prošetřovat možnost, že tyto peníze jsou v hledáčku ,,tunelářů“ a mafií. Zde na parlamentních listech byl uveřejněn článek mých aktivitách a  obavách. 

 

Tehdy jako dnes jsem se ptal. Objeví se  v účetnictví společnosti IKONOSTAS s.r.o. možné závazky a směnky v hodnotě několika desítek milionů korun? Tato společnost je vlastněna pravoslavnou církví a jejím společníkem byl kdysi mimo jiné  i kriminalizovaný doktor Barták, médii přezdívaný ,, doktor prase“. Jejím úkolem bylo spravovat majetek a nemovitosti pravoslavné církve. Rozesílal jsem řadu oficiálních dotazů a podnětů na pravoslavnou církev k tomuto podezření a čekal na odpovědi.  Zejména jsem se obracel na Vladyku Kryštofa, který je zároveň jednatelem společnosti. Nikdy mi na žádný z mých dotazů neodpověděl a nepotvrdil, ani nevyvrátil má podezření.

 

Kryštof nikdy vlastně jasně neřekl ,,žádné směnky jsem nepodepsal“. Vyjádřil se jen v tom smyslu, že za směnky nikdy žádné miliony nedostal, a že žádné směnky v účetnictví nejsou. Já předpokládám, že pokud tyto směnky existují, nejsou v účetnictví Ikonostasu, ale prozatím maximálně v podrozvahových evidencích.  Možná se objeví se zcela prozaicky a legálně až budou peníze, tedy při zinkasování církevních restitucí, nebo při likvidaci společnosti. A tak nezbývá než čekat.

 

Boj o vliv a moc

 

Pravoslavná církev dostane více jak miliardu sto milionů. Pravoslavná církev má v českých zemích víc než třicet tisíc členů. Česká pravoslavná církev operuje je ve středu Evropy, v Evropské unii a v NATO. Česká pravoslavná církev zůstala  ještě  z dob komunizmu plná lidí, kteří mají a měli aktivní vazby na StB, ale i na ruské rozvědky KGB a jiné. Mnoho z místních věřících, ale také kněžích k nám přišlo z ruskojazyčných zemí bývalého Sovětského svazu. Mnoho z nich také nese  velké riziko minulých aktivních spojení se zpravodajci. Ano, po revoluci, se někteří představitelé  pravoslavné církve a duchovní, zejména Češi, otevřeně přiznali ke spolupráci s StB. Provedli tak jakousi očistu sebe sama i církve, tedy alespoň její části. 

 

To co se děje v této církvi dnes by se také dalo nazvat mocenským bojem. Na jedné straně stojí lidé a skupiny s minulostí podporovaní z východu, a na straně  druhé lidé minulostí nezatížení. Nicméně tohle není generační boj. Je to spíše boj o koryta, zdroje a možnosti. Církev je důstojná a zejména ukotvená oficiální organizace, která zaměstnává mnoho lidí, má možnosti, vliv i rozpočet. Neplatí daně a cla, může jednodušeji a méně byrokraticky dostávat lidi do republiky a je oficiálním partnerem státních orgánů. Její představitel je zvaný na všechna důležitá státní setkání, oslavy a události. Oslovuje desítky tisíc věřících. Pokud cizí rozvědka s někým chce spolupracovat, pak zajisté s takovouto organizací. Pokud aktivně pracuje s českou pravoslavnou církví, pak bezesporu musí preferovat  staré  „osvědčené“ vazby a tedy Vladyku Kryštofa  a  lidi na něj napojené. Dlouho se spekulovalo v církevních kruzích o tom, že Vladyku Kryštofa někdo nutí dělat věci, které nejsou z jeho hlavy. Zejména přehlížet nepřehlédnutelné a odpouštět neodpustitelné. Někdo by tomu mohl říkat vydírání, ale to jsou jen spekulace.  Pokud je takto někým ovladatelný, pak tito lidé musejí preferovat jeho návrat a musejí to dělat hodně aktivně. Možné směnky jsou jednou z variant, ale ne jedinou. 

 

 Zajímavá je skutečnost, že Kryštof 2. 4. 2013 ještě před svojí rezignací zakazuje konání duchovenské služby E. Freimannovi, jehož bratr podává na Kryštofa  kanonickou obžalobu. Rozhodnutí  Vladyky Kryštofa o odvolání E. Freimanna  potvrzuje  3. 4. 2013 také Posvátny Synod, jako nejvyšší orgán církve. Kryštof  rezignuje 13. 4. 2013. K překvapení všech  však 22. 4. 2013. toto své rozhodnutí zakazující Freimannovi vykonávat duchovenské služby odvolává. Činí tak, již jako emeritní arcibiskup a dokonce bezprecedentně na oficiálním hlavičkovém papíru  Metropolity. A tak teplický Freimann, který byl pro Kryštofa zdrojem všech jeho následných problémů, když ho žaloval nakonec ve svých novinách uveřejňuje petici za jeho návrat! .  Proč ten obrat?  Freimann  vede kontroverzní řád sv. Konstantina a Heleny, který si v Teplicích založil a který má dnes ve svých řadách mnoho vlivných občanů Ruské federace. Co dokáže spojit  nespojitelné?

 

Války skandálů

 

V dubnu naplno propukla mediální kauza, kterou přinesla reportáž TV NOVA . Vladyka Kryštof byl konfrontován s podezřením, že má v rozporu s kanonickými předpisy  a celibátem několik nemanželských dětí.  TV NOVA pracovala právě s podnětem, jímž byla  kanonická stížnost na vladyku podaná z teplické farnosti pány Freimannem a  Ermoldem (ex Horváth) . V médiích vypovídá o svém vztahu k Vladykovi i svědkyně, která tak jako Freimann, za několik týdnů výpověď odvolává. Podnět byl zamítnut, ale následovala Kryštofova rezignace na  funkci metropolity a správce církve. Statutárním zástupcem se prozatím stal ThDr. Marek Krupica ThD. archimandrita z Litoměřic. Mediální skandál utichá, nikoliv však boj o moc.

 

Jako lavina se od té doby začala šířit petice za znovu dosazení Vladyky Kryštofa do funkce. Tu připravují lidé, kteří buď nejsou pravoslavní věřící a nebo jsou  její ruskojazyčným křídlem v naší zemi. Stejně tak se okamžitě objevuje dehonestace dočasného správce eparchie ThDr. Krupici, zejména právě v zahraničních ruskojazyčných médiích.  Proč najednou tolik aktivity a tlaku? Znamená změna vedení církve také možnost rozkrytí obchodních vztahů a penězovodů, které mají zůstat utajeny?

 

Krupica se totiž stává pro tuto chvíli statutárním představitelem církve v české republice a možným trvalým nástupcem Kryštofa. Okamžitě  také začíná dělat pro někoho nebezpečné kroky. A je tu opět IKONOSTAS s.r.o. V neprůhledném hospodaření církve se snaží udělat pořádek a jedním z jeho prvních kroků je také změna likvidátora právě společnosti IKONOSTAS s.r.o. Prvním likvidátorem se totiž v době kdy církev vedl vladyka Kryštof, který byl také pod svým civilním jménem Radim Pulec jediným jednatelem IKONOSTASU, stává kdo jiný, než likvidátor Radim Pulec  –  Vladyka Kryštof. 

 

První informace  a medializace o možných směnkách zadlužujících církev  za desítky milionů korun vyvolala v samotné církvi mnoho vášní a podezření. Bylo rozhodnuto jmenovat likvidátorem právě toho kdo tyto informace, otázky a podezření inicioval, a proto se představitelé církve obrátili na mne. V případě, že se informace ukáží jako nepotvrzené bud muset v médiích vyjádřit svou omluvu. V případě, že pravdivé budou, není bezesporu odhodlanější persona na jejich vyřešení a trestně právní postupy než já. Možnost je i ta, že směnky sice existují, ale pod tlakem medializace a trestně právní zodpovědnosti je nikdo neuplatní.