Tvoří ji koalice dvou tradičních stran, vítězných křesťanských demokratů (CDU/CSU) a dosud vládnoucích sociálních demokratů (SPD), kteří během voleb skončili až na třetím místě.
Na základě vládní dohody se spolkovým kancléřem 6. května tohoto roku stane lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz. 

Alternativa pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila na druhém místě a dosáhla svého historicky nejlepšího výsledku, součástí nové koalice nebude. Stává se ale nejsilnější opoziční stranou, díky čemuž získává nárok na předsednictví v několika parlamentních výborech. Zatímco podpora AfD podle posledních průzkumů stále roste (aktuálně by získala až 25 %), popularita Friedricha Merze a CDU/CSU klesá. Lídr křesťanských demokratů čelí kritice některých členů CDU/CSU i voličů proto, že údajně až příliš ustupuje koaličnímu partnerovi SPD a přijatými opatřeními stranu až příliš posouvá k politickému středu.

Sociálním demokratům se skutečně podařilo prosadit řadu priorit a obsadit některá klíčová ministerstva, včetně ministerstev financí, obrany a spravedlnosti. Přestože CDU/CSU ještě v kampani stavěla na tom, že Německo musí začít šetřit, ještě v rámci koaličních jednání došlo k odblokování dluhové brzdy a ke schválení obřího investičního balíčku do infrastruktury ve výši 500 miliard eur. Investovat se má například do dopravy, obrany, digitalizace, sociálního bydlení, nebo školství. 

Vláda CDU/CSU a SPD je ale i přesto, že má parlamentní většinu, velmi křehká. V rámci předvolební kampaně proti sobě obě strany i jejich lídři velmi ostře vystupovali a jejich spolupráce se dá považovat spíše za sňatek z rozumu. Už nyní se vedou spory o klíčová témata, od migrace přes ekonomiku až po německý postoj k válce na Ukrajině.