Jaroš (SPD): Trump, Netanjahu a útoky na Írán. Kdo z nich s nimi přišel první?

08.07.2025 15:20 | Komentář

22. června celý svět obletěla informace o nočních útocích americké armády na íránská jaderná zařízení ve městech Fordo, Natanz a Isfahán. Zatímco zpravodajské relace začaly ve speciálních vysíláních ihned spekulovat o možné eskalaci konfliktu, sociální sítě zaplnila satirická videa o vypuknutí třetí světové války. Kromě odplatných, dopředu oznámených íránských útoků na americkou vojenskou základnu Al-Udajd v Kataru, se ovšem konflikt nijak nevyostřil. Proč ale Spojené státy operaci s názvem Půlnoční kladivo vůbec podnikly?

Jaroš (SPD): Trump, Netanjahu a útoky na Írán. Kdo z nich s nimi přišel první?
Foto: Archiv PJ
Popisek: Pavel Jaroš

Již o devět dní dříve, konkrétně 13. června, začal na Írán jako první útočit Izrael. I v tomto případě bylo deklarovaným cílem zničit íránská jaderná zařízení. Vzhledem k íránské snaze o co největší utajení celého jaderného programu, se ovšem tato zařízení nacházejí na těžko přístupných místech, navíc desítky metrů pod zemí. Izraelská, ale ani žádná jiná armáda na světě s výjimkou americké, na jejich destrukci nemá dostatečně silné střely. O zapojení Spojených států do konfliktu se tak začalo hovořit už velmi krátce po jeho vypuknutí.
Prezident Donald Trump však ještě tři dny před útokem Íránu oficiálně stanovil dvoutýdenní lhůtu k zahájení rozhovorů ohledně budoucnosti jaderného programu. Jak ale bývá jeho dobrým zvykem, o pár dní později bylo vše jinak, a Spojené státy na Írán zaútočily ještě ten samý týden.

Nabízí se ale otázka, zda Trumpova administrativa neměla útoky na Írán v plánu ještě mnohem dříve. Načasování izraelských akcí a následná americká podpora totiž až nápadně připomíná začátek Suezské krize z roku 1956. Tehdy Spojené království a Francie chtěly získat zpět kontrolu nad Suezským průplavem, který byl předtím znárodněn Egyptem pod vedením prezidenta Násira. Obě země se tajně dohodly s Izraelem, že jako první napadne Sinajský poloostrov, a ony mu následně oficiálně přijdou na pomoc. Tehdy se tak stalo za velké nelibosti Spojených států i Sovětského svazu, jež všechny tři útočící státy donutily, aby se z území stáhly.

Trump možná zvolil podobnou zástupnou taktiku-obnovená jednání o íránském jaderném programu, jež začala letos v dubnu, totiž již delší dobu nešla podle jeho plánů. 12. června navíc Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že se na území Íránu údajně vyskytuje rekordní množství vysoce obohaceného uranu (až 60 %, přičemž od této výše je poměrně jednoduché dostat se k 90 % potřebným k sestrojení jaderné zbraně). Írán přitom už na jaře během vyjednávání odmítal jak americké požadavky na skoncování s obohacováním uranu, tak na zničení současných zásob.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Bydlení

Jedna věc je mít peníze na bydlení, což také úplně nechápu, jak přesně chcete změnit a druhá, aby bylo bydlení k sehnání. To hodláte řešit jak? Protože i když se třeba teď začne stavět, tak to nepokryje poptávku, hlavně, když se soustředí jen na vybrané lokality.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokšanová (KSČM): Zestátnění ČEZu je naprosto legitimní požadavek

8:14 Prokšanová (KSČM): Zestátnění ČEZu je naprosto legitimní požadavek

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k zestátnění ČEZu a (ne)reakci předsedy hnutí ANO, zd…