Dobrý večer, vážené dámy a pánové,

jistě se zde všichni shodneme, že dávky hmotné nouze by měly být prostředkem k překlenutí tíživé životní situace a k zajištění důstojného přežití těch, kteří jsou na ně momentálně odkázáni. V žádném případě však nemohou být způsobem snadného života pro ty, kteří se z nich rozhodli pohodlně žít na úkor nás všech.

Přesto je žádoucí, aby výše dávek zajišťovala důstojný život. Musí být jejich vyplácení nastaveno tak, aby neodstraňovaly motivaci poctivě pracovat. Bohužel pro některé příjemce těchto dávek je motivace k poctivé práci tím posledním, čím by se chtěli nechat vzrušovat. Pokud známe případy, kdy jsou někteří příjemci těchto dávek na nich závislí i desítky let a prochází jim to, pak je v tomto systému něco nastaveno špatně. Jednak tito příjemci ztrácejí postupně sociální návyky, mezi které pracovat rozhodně patří, jednak vychovávají generaci dětí, které nikdy své rodiče neviděly pracovat a nemají žádnou motivaci k tomu, aby to v jejich případě bylo jiné.