Ve svém projevu jsem nijak nenapadala nebo nesnižovala možné lidské kvality gayů nebo leseb. Kvalitu člověka totiž neurčuje jeho sexuální orientace, ale jen jeho skutky, kterými se prezentuje.To, vůči čemu jsem se vymezila, je snaha o demontáž institutu manželství, základního kamene a podmínky přežití naší civilizace. Manželství je spojení dvou lidí, kteří se rozhodli spolu žít a přivádět na svět svém potomky, jako potvrzení své lásky a nejsilnější jednotící prvek svého vztahu. Manželství tedy nelze vnímat jen jako místo, kde je dvěma jedincům spolu dobře, neboť dobře spolu opravdu může být i dvěma gayům či lesbám. To, čím je manželství mezi mužem a ženou nenahraditelné a co nikdo jiný nedokáže, je počít spolu dítě. A právě díky této nezastupitelné roli se těšilo (a chci věřit, že i těšit bude) zvláštní ochraně a podpoře.

Před několika lety, bylo manželství stejnopohlavních párů něco nemyslitelného a v mnoha zemích byla praktikovaná homosexualita i trestána. Tyto doby jsou naštěstí pryč a to, kdo se s kým rozhodne sdílet společnou domácnost či lože, je čistě věcí toho jedince a jeho preferencí.

Když se před lety schvalovalo registrované partnerství, LGBT komunita tvrdila, že to je maximum, které tato skupina lidí požaduje. Byla to však lež! Za čas se začalo mluvit o umožnění adopcí stejnopohlavním párům a dnes o jejich manželství.