Takovýto diktát se nám nelíbí, říkají mnozí. UNESCO na jedné straně přináší prestiž, zájem turistů z celého světa a tím i finance, na druhou svazuje a komplikuje život v místě. Takový je obvyklý pohled. Faktem je, že UNESCO nežádá o nic, k čemu by se předtím naše země sama nezavázala. Nelibost UNESCO je zde proto plně na místě, vhodné řešení by se mělo přijmout co nejrychleji, abychom dostáli závazkům a zároveň nepřišli o atraktivitu, která navíc drží rozpočet Jihočeského divadla.

S obavou vyvolanou neznalostí věcí sledují jižní Čechy snahu Třeboně o zápis Třeboňského rybníkářského dědictví na seznam UNESCO. Omezení podnikání, hospodaření a „šikana“ ze strany památkové péče jsou jen některé z mnoha argumentů vznášených odpůrci tohoto úsilí. UNESCO však bude v budoucnu „pouze“ striktně ctít dohodu s Českou republikou. Dobře připravená nominace a zápis na seznam UNESCO mohou být tedy pro oblasti, jako je Třeboňsko, pravým požehnáním.