Pro srovnání, film, o němž se v kontextu Amerikánky hovoří velmi často, byl debut Filipa Renče Requiem pro panenku z roku 1991. Tehdy bylo výrobcem filmu Filmové studio Zlín. Ještě neexistovala tzv. veřejnoprávní média, ale také neexistovalo masivní vrážení peněz z rozpočtu ČT, tedy z našich kapes, na kdejakou filmovou či seriálovou produkci. To nabízí řadu otazníků.
Když dnes ČT a v závěsu za ní i ČRo tolik bojují o navýšení zdrojů z veřejných kapes, bylo by předně třeba objasnit několik věcí.
-
Obě média mají, sice zákonem regulovanou, ale přece jen možnost prodávat reklamní čas. Mají tedy příjmy převyšující ony zákonné koncesionářské poplatky.
-
Velká mediální novela, mezi jistou částí odborné veřejnosti známá jako VEMENO, obsahuje kromě vyšších poplatků také rozšíření sféry povinných poplatníků (držitelé mobilů, tabletů atd., ale také firmy, zcela nesmyslně zatažené do tématu; představte si montéry na pásu, jak sledují při práci vynikající produkci ČT. To nevymyslíte).
-
Co ale chybí zcela zásadně, je analýza produkce samotné ČT. Zejména posouzení podle § 2 zákona č.483/91 Sb. o České televizi, kde se definuje veřejná služba v médiích takto:
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
