Nutno podotknout, že přinutit Evropskou komisi v konkrétních případech jednat, není vůbec snadné. Občané musí v rámci „občanské iniciativy“ splnit řadu podmínek. Tou základní je, aby konkrétní iniciativu podpořil minimálně jeden milion občanů z nejméně sedmi členských států EU (Je přesně určen i nutný počet podpisů z každé země – pro ČR je to minimálně 16 500 podpisů). Ale ani po té není Komise povinna přijít s žádným legislativním návrhem. Stručně řečeno: velké sliby, malé výsledky. Od zavedení tohoto nástroje jeho využívání neustále klesá. Občané jsou – mnohdy právem – přesvědčeni, že jejich názor nemá smysl, neboť stejně nebude při práci Komise nijak reflektován. Logicky tak narůstá pocit frustrace z činnosti evropských institucí a EU jako takové a klesá důvěra v unii.

Stojí určitě za pozornost, že k několika tématům se v „občanských iniciativách“ vyslovilo více než šest milionů obyvatel Unie, ale pro nicotný dopad jejich názorů počet těchto „iniciativ“ klesá. Není divu po zkušenosti například s výsledkem „občanské iniciativy“ ohledně dostupnosti vody pro obyvatele unie. Tato iniciativa, kterou podpořilo podpisem více než 1 650 000 lidí, v zásadě konstatovala, že voda nemá být jen komoditou k obchodování a ziskům firem, ale že občané Unie mají právo na dostupnost vody i v zájmu hygieny. Ani přes splnění všech podmínek ale Evropská komise žádný dopad iniciativy nepřipravila a formálně názor lidí odmítla.