Stačí si vzpomenout na letošní lednové zprávy. Zněly takto: Proevropští radikálové již přes měsíc s železnou pravidelnosti obsazují radnice západoukrajinských (neprůmyslových) center!

To se nám česká média tehdy snažila namluvit, že Ukrajina a Ukrajinci jsou jednotní a všichni chtějí do naší krásné a prosperující evropské rodiny. Trochu se také vynechávalo, že do této rodiny je popravdě vlastně nikdo ani seriózně nezve, protože suma na záchranu ukrajinské ekonomiky mnohonásobně převyšuje sumu, kterou by si Evropská unie mohla dovolit Ukrajině poskytnout.  Na Ukrajině podle médií tehdy v lednu bylo jen pár zlých zkorumpovaných, Ruskem podplacených lidí, kteří se opět podle médií snažili uměle vytvářet konflikty. Byla to neuvěřitelná mystifikace z obou stran.

Do 21. února proruské a převážně levicové publikum křičelo, že Ukrajina a Ukrajinci jsou vlastně jednotní a stojí za svým demokraticky zvoleným proruským prezidentem. Pak proběhla revoluce a úplně to samé začalo říkat protiruské, převážně pravicové publikum: Ukrajina a Ukrajinci jsou vlastně jednotní a stojí za svým demokraticky nastoleným prozatímním prezidentem, jen ti zlíškaredí podplacení radikálové tam dělají nějaké záškodnické akce. Přehodily se jen přívlastky a mluvčí. Dříve to byli západem podplacení radikálové, o kterých mluvili rusofilové, dnes jsou to východem podplacení radikálové, o kterých mluví rusofobové.