Děkuji moc. Já bych k tomuto tisku, který tady je a včetně toho následujícího, které s tím souvisí, chtěl říci několik věcí a souvislostí. Jednak musím říct, že je tady opět takový stav, kdy přestože to tady bylo mnohokrát kritizováno, máme tady předložen docela klíčový návrh zákona a je to opět poslanecký návrh. Je škoda, že u takovýchto změn to není návrh, který předložilo Ministerstvo vnitra společně po připomínkovém řízení odladěném s ostatními rezorty by to přišlo jako vládní návrh. Nerozumím tomu, proč se prostě takováto změna děje, proč se děje tímto způsobem. Není tady žádná časová urgence, aby teď zrovna vláda, vládní koalice potřebovala změnit velmi rychle pravidla zákona v rámci státní služby a souvisejících záležitostí. Připomenu to, že v minulém volebním období jsme celou řadu věcí v rámci zákona o státní službě upravovali, měnili tak, aby byly rychlejší možnosti přijímat zaměstnance, aby se zjednodušil proces v hodnocení, abychom udělali změny, které se týkají i propouštění těch lidí, aby to mělo menší finanční náklady.

To se všechno tady stalo před zhruba dvěma roky. Nastoupila nová vláda. Ta nová vláda v rámci systemizace vyházela v zásadě všechny nepohodlné lidi. Já je některé připomenu. Například vysoce postavení státní úředníci typu Leo Steiner z Ministerstva pro místní rozvoj. Logicky, kteří se nehodili do politiky Andreje Babiše, protože úředník, který chce ctít pravidla, upozorňuje na rozpory se zákonem se prostě nehodí Vládě Andreje Babiše. Tito lidé byli odejiti hned. Pak následně během února, března, dubna byli další drobné systemizace, kde byli vyházeni ze státní správy další úředníci, kteří byli nepohodlní, kteří třeba měli poměrně vysokou znalost těch věcí a prostě tato vláda a vládní koalice si řekla, prostě my tady tyto lidi nechceme mít. Já si myslím, že to je škoda, protože celá řada těch lidí byli profíci. Byli to lidi, kteří dlouhodobě třeba měli znalost s fondovou problematikou, se spoluprací s Evropskou komisí, dělali tady pro tento stát třeba někteří z nich deset, 15 let a s nástupem prostě této koalice ANO, Motoristů a SPD je tato vládní koalice prostě vyházela.

No a teď jsme v situaci, kdy ty čistky už do určité míry proběhly a teď tady přichází vládní koalice s návrhem zákona, který bude znamenat, když to přeložím v úplně jednoduchou věc, ještě rychlejší vyhazování nepohodlných lidí na nižších úrovních. Řeknu to v praktické rovině. Už to prostě nebude muset ta vládní koalice dělat jakákoliv v budoucnu tím, že třeba udělá systemizaci, že ty odbory poslučuje, že tu danou sekci zruší, ty odbory dá pod jiné sekce, teď si prostě ukáže na kteréhokoliv úředníka, který tam je a řekne: a my se ho takhle prostě zbavíme, nebudeme muset tam dávat ani ty věci, které se týkaly těch takzvaných odchodů nebo bazénů, jak se tomu říká lidově. A k čemu to celé povede? Povede to k nižší kvalitě, stabilitě, profesionalitě české státní správy.

Já chápu, že v očích běžného voliče-občana to vlastně zní tak trochu jako dobře - zúčtujeme s úředníky, běžný občan a volič úplně úředníky nemusí. Mají pocit ti lidé, i bohužel díky rétorice některých politiků, že tito lidé stojí příliš mnoho peněz a nejsou úplně výkonní a jsou pomalí a stojí za špatnými rozhodnutími. Já bych tady chtěl říci, i se znalostí toho to, jak fungují jiné úřady v jiných zemích, česká státní správa funguje poměrně dobře, poměrně efektivně. Neříkám, že nejsou věci ke zlepšení, ale rozhodně tady není prostor k tomu, aby se ta státní správa destruovala. Počty státních úředníků jsme na konci naší vlády Petra Fialy daly na hodnotu počtu zaměstnanců, kteří byli v roce 2014. Mezi rokem 2014 a 2023 počty úředníků postupně rostly, ten počet jsme vrátili. Těch takzvaných bílých límečků, když sečtu státní správu a lidi v zaměstnaneckém poměru podle zákoníku práce, máme zhruba 75 000. To, co někteří politici říkají. A často to někdy říká i některý z představitelů té vládní koalice současné, že tady máme statisíce státních úředníků, tak tady je potřeba rozlišovat. Opravdu ti lidé, kteří dělají na ministerstvech, a podřízených organizacích jednotlivých rezortů, těch je zhruba 75 000. Ten další počet lidí je těch, kteří dělají v oblasti školství – největší počet, ti, kteří dělají pro bezpečnostní sbory pod rezortem obrany a vnitra, a pak jsou to případně lidé, kteří dělají v rámci zdravotního či sociálního systému, který vlastní a zřizuje stát. Ale to jsou lidé, kteří nejsou typičtí úředníci. To jsou lidé, kteří slouží potřebám státu. Jejich třeba počet se odvíjí odlivu demografického. Že máme vyšší porodnost a přijdou větší počty žáků na základní, následně střední a vysoké školy, tak se to logicky musí projevovat i v tom počtu lidí, kteří dělají tu pedagogickou i nepedagogickou činnost. Jestliže máme prioritu obranu a bezpečnost v době zhoršené bezpečnosti situace, takže nám narůstá počet příslušníků bezpečnostních sborů, je věc, o které přece všichni jsme řekli, že chceme. To není negativní jev. Já se snažím tady popsat a rozlišit to, co někteří politici úmyslně v té diskusi slučují a vytváří dojem, že prostě s úředníky státní správy se musí zatočit a musí se vůči nim postupovat tvrdě? Nikoliv, měl by tady správně ležet návrh zákona, který bude opravdu cílit na zkvalitnění té státní služby.

Když se bavíte s lidmi, kteří dělají opravdu moderní personalistiku, tak ti lidé vám řeknou, že to, co tady dneska leží ve třetím čtení, je fakt totální paskvil. Nejsou tam takové věci, které dneska běžně firmy už deset patnáct let dělají, jako je práce s talenty. Každá dobrá firma, nadnárodní společnost má vnitřní talent-management, umí si připravovat lidi do vyšších pozic, umí rozvíjet jejich schopnosti, pracuje individuálně s jejich vzdělávacím plánem, ty firmy umí ty lidi motivovat, mají nastavené systémy takzvaných kápéíček. To všechno, ta současná právní úprava, kterou tady se smolili někteří poslanci vládní koalice, respektive to nepsali, to dostali na základě zadání do rukou a podepsali se pod to, a někteří ani vlastně ani nevědí, co podepsali, tak to všechno se bude tímto rozbíjet.