Vážený pane předsedo, tři členové vlády, kolegyně kolegové,

já vás tady vítám na této mimořádné schůzi v jejím úvodu. Musím říct, že jsem rád, že přišli alespoň tito členové vlády, že tady je pan vicepremiér Havlíček, že tady je pan ministr kultury Zaorálek, protože jeden z bodů se bude velmi týkat otázky pomoci podnikatelům zasažených covidem. A myslím si, že je důležité, aby tady páni ministři se k této záležitosti také postavili čelem, vyjádřili. A pak tady také máme bod, který se velmi týká i gesce pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka, takže jsem rád, že tady je i on, protože si myslím, že korespondenční volba je velmi důležitý bod, který má co do činění s agendou Ministerstva zahraničí. A pokud se nepletu, tak si myslím, že to je i věc, kterou sociální demokraté také chtěli a chtějí. A dokonce i celá vláda, pokud se nepletu, ústy pana premiéra říkala, že korespondenční volbu podporuje a chce.

Nicméně teď k tomu programu schůze. My jsme ten program koncipovali velmi střídmě, řekli jsme si, vybereme velmi důležité a podstatné body, které opravdu teď jsou aktuální a mohly by především pomoci lidem v době covidu. Proto jako hlavní bod je tady předložen ten odškodňovací zákon. Odškodňovací zákon, který by jasně stanovil pravidla, předvídatelná a čitelná pro podnikatelský sektor, nejenom v této době pandemie, ale i v budoucnu. Chápu, že krizový zákon a jeho způsoby možných kompenzací byl koncipován na základě jiných historických zkušeností, byly tam především promítnuty povodně. Teď jsme v jiné situaci. Ale myslím si, že není možné, aby tady Česká republika fungovala ve stavu, že tady žádný čitelný předvídatelný mechanismus není. Kdy se ty podpory stanovují ad hoc, často podle toho, kdo ze kterého sektoru je více slyšet a vidět, a podle toho se to stanovuje a vůbec se nehledí, jestli v tom sektoru ten dotyčný podnikatelský subjekt má rozsah činnosti a služeb takový či onaký, zdali má splacené své závazky, jaké má odpisy. Prostě dá se paušální platba, tady máte na sedačky, tady máte na lůžka. Ano, některým to třeba kompenzuje tu situaci, některým to tu situaci kompenzuje, ale většině z nich naprosto nedostatečně. A proto je tady skupina poslanců, která tento návrh předkládá.

Byl bych rád, aby na něj vláda zodpovědně reagovala, obzvláště když tady v systém eKLEP vláda připravuje novelu krizového zákona, kdy vlastně celou tu stávající pasáž, která se týká nějaké možnosti formy kompenzace vůči zasaženým subjektům, vláda úplně vyndává. Takže tady máme stav, kdy za loňský rok několik set subjektů podalo žaloby na stát z důvodu značných ztrát, které byly způsobeny opatřeními vlády. A místo aby vláda řekla: Chápeme to, podle současného znění krizového zákona ale toto odškodňování dělat nechceme, tak pojďme nají nějaký jiný, objektivní, předvídatelný způsob, jak reagovat na to, když taková to opatření se zavádí a v budoucnu případně zavádět budou, ať ten podnikatel ví, že například při omezení svých tržeb o 50 % bude mít nárok na takovou a takovou částku. Máme tady účetnictví, máme tady elektronickou evidenci tržeb, nástroje, ze kterých lze jasně vytáhnout to, jak ten podnikatel v minulosti fungoval a na základě i těchto dat ho rozumně, solidárně kompenzovat a podpořit. Takže bych vítal to, kdyby vláda v takové situaci řekla dobře, my to tady rušíme v krizovém zákonu, ale uděláme jiný zákon, kdy tyto věci nastavíme tak, aby tady bylo férové prostředí i pro tyto situace.