Dobrý den, vážený pane předsedající, členko a člene vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto bodu, který máme zařazen, protože jsem jedním z poslanců, kteří se pod tento legislativní návrh také spolupodepsali. Na úvod dovolím si reagovat na kolegu Holomčíka v některých jeho vyjádřeních a dovolím si uvést některá fakta. On tady hovořil o tom, že zásadní problém je v tom, jak hospodaří státní podnik Lesy České republiky. Předpokládám, že jako člen zemědělského výboru byl na výjezdním zasedání v ÚHÚL a mohl vidět prezentaci, u které se ukazovalo, že Lesy ČR patří k těm, kteří mají nejmenší podíl procenticky holin a kalamitních těžeb. Takže když jsme viděli tenkrát např. Vojenské lesy, které byly násobně vyšší úroveň těchto těžeb, viděli jsme i různé typy soukromých vlastníků, obecních, městských, církevních, tak tam Lesy ČR byly mezi nimi na té nízké úrovni.

Také mi dovolte odmítnout to, jak tady zaznělo, že za to nenese nikdo zodpovědnost. Samozřejmě tady je management podniku, který nese zodpovědnost za to, jak ten podnik hospodaří, jak hospodaří v terénu, jak naplňuje dikci zákona. Je také kontrolován i dozorovými orgány. Takže to by poslanec, nota bene člen zemědělského výboru asi měl vědět a měl mít informace. Navíc v situaci, kdy viděl i ty prezentační materiály, které jasně ukazovaly, jakým způsobem Lesy ČR k té záležitosti přistupovali.

Nicméně teď k zákonu jako takovému nebo návrhu tohoto zákona. Já musím říct, že my jsme o této legislativní úpravě diskutovali už někdy ve druhé polovině roku 2017, kdy jsme viděli, že je nutné, aby tady ministerstvo mělo jednodušší, rychlejší, operativnější nástroj než jenom současné znění zákona a čekání na to, jakým způsobem budou jednotlivé ORP neboli úředníci na obcích s rozšířenou působností reagovat na kalamitní situaci, byť pod metodickým vedením Ministerstva zemědělství. Ukazovalo se, že zdaleka ne vždy je to úplně ideální.